Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Čtvrt bilionu korun. Taková díra vznikla v českém státním rozpočtu za rok 2022. Ano, bylo to plánováno. A ne, není dobrá zpráva, že vláda neutrácela víc. Je to strašná zpráva, zejména kvůli tomu, že se Česko zadlužovalo vůbec nejvíc z celé Evropské unie.
V České republice se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Státní dluh pak vzrostl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.
Premiér Fiala poskytl tisku obsáhlý rozhovor k ekonomické situaci a počínání kabinetu. Předseda vlády a ODS v jedné osobě přitom prokázal, že jeho názory jsou pevné jako skála. Jeho strana, ministři, natož potom šéf rezortu financí chyby nedělají. Zrušení superhrubé mzdy, pro které ODS hlasovala spolu s ANO a SPD, bylo a je v pořádku, lidem zůstalo víc peněz v peněžence.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v neděli uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
Vláda hledá peníze na zalátování děravého státního rozpočtu. A jednotlivé strany se předhánějí v nápadech, kde by bylo možné zdroje najít. Jednou z cest by údajně mohlo být zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z 21 na 23 procent. Co by v nějakých dobách snad i mohlo mít smysl, přichází v časech, kdy by tím vláda docílila jediného: vlastní zkázy. Podobně jako se to stalo Nečasově vládě poté, co zvýšila DPH a do půl roku šla s ostudou od válu.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Ruský rozpočet vykázal za první dva měsíce letošního roku deficit 2,58 bilionu rublů (755,8 miliardy korun), zatímco ve stejném období loni skončil v přebytku 415 miliard rublů. Moskva výrazně zvýšila výdaje, zatímco příjmy kvůli nižšímu prodeji ropy a plynu klesly. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo financí.
Vláda bude směřovat ke snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok o 70 miliard korun. Chce upravit daně, ale přitom nezvyšovat celkové daňové zatížení, upravit důchodový systém nebo snížit počet státních zaměstnanců. Při bilanční návštěvě na ministerstvu financí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce konsolidační balíček projednat na jaře ve Sněmovně i v Senátu.
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Informovalo ministerstvo financí.
Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.
