Ruská centrální banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2013, kdy byla tato sazba zavedena. Banka dále uvedla, že inflace v září stoupla ze 7,5 na 9,8 procenta. Poukázala rovněž na zpomalení růstu ekonomiky a na problémy s nedostatkem pracovních sil.
Ruský rubl v pondělí vůči americkému dolaru sestoupil na nejslabší úroveň za zhruba jeden a půl roku. Dolar zpevnil nad hranici 102 RUB/USD, dostal se tak nejvýše od loňského března, napsala agentura Reuters. Rubl letos tlačí dolů klesající přebytek běžného účtu ruské platební bilance. Jeho dnešnímu oslabení nezabránil ani výrazný nárůst cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Ruska.
Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu motorové nafty. Vláda to oznámila na sociální síti Telegram. Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Rusko si doplnilo zásoby, vyčerpané sezónou sklizní a válkou na Ukrajině, a další pokračování zákazu by se mu tak vymstilo. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pohonné hmoty v Česku po dlouhé době zlevňují. Prudký pád cen ropy stahuje dolů i ruský rubl, který včera opět oslabil a prodával se za „potupný“ méně než jeden americký cent.
Síla amerického dolaru drtí rubl, přestože je Kongres rozhádaný jako málokdy. V Kremlu se z rozhádaného Kongresu ani moc neradují, mají totiž bolehlav právě ze slabého rublu.
Nízký deficit rozpočtu, růst ekonomiky, to jsou věci, o kterých by si mohla nechat leckterá evropská země jenom zdát. Včetně Česka. Ruská ekonomika přesně toto má. Ale jen díky zbrojnímu průmyslu. Válečná ekonomika ale ožebračuje obyčejné ruské občany.
Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku.
Ruská centrální banka v úterý překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením se snaží zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.
Ruští vězni najatí do bojů na ukrajinské frontě popsali listu The New York Times, jaké panují podmínky v ruské armádě, včetně nepravidelného vyplácení mezd v menší výši, než jakou jim ruský stát slíbil ve smlouvách. V obsáhlém materiálu mimo jiné vypověděli, že nemají možnost odškodnění v případě zranění, velitelé jim brání odnášet těla mrtvých z bojiště a armáda na ně vyvíjí tlak, aby na frontě zůstali i poté, co jim vyprší kontrakt.
Ruská měna se v pondělí ráno středoevropského času propadla nad psychologicky důležitou úroveň 100 rublů za dolar. Tato úroveň má značnou symboliku i z pohledu kremelských propagandistů typu Vladimira Solovjova. Ten už minulý týden v ruské televizi rozhořčeně vinil z pádu měny ruskou centrální banku. Nyní je tedy ještě hůře. Navzdory tomu, že právě ruská centrální banka podnikla minulý týden zásadní opatření, které i podle analytiků mělo pád rublu alespoň na čas zbrzdit. To se ale neděje.
Ruskou ekonomiku po Prigožinově pokusu o puč svírá nejistota. Rubl dnes slábne na takřka patnáctiměsíční minimum. Trhy míní, že víkendové dění Putina oslabilo.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal 📜 zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud dnes o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače.
