Ruský prezident s návrhem přichází v době, kdy se Spojené státy snaží válečný konflikt ukončit. Zástupci USA o možné cestě k míru vyjednávají samostatně s Ukrajinci a s Rusy.
Spojené státy oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o dílčím zastavení bojů. Smlouvy mají zajistit obnovení bezpečnosti plavby v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Píší o tom agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dohody platí okamžitě. Kreml naopak uvedl, že začnou platit, až Západ zruší sankce proti některým ruským bankám a společnostem, které se podílejí na zajišťování mezinárodního obchodu s potravinami.
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země, řekl ruské státní agentuře TASS jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit „mnohé problémy“, ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů, poznamenal list Kommersant.
Američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ačkoliv jejich vlastní zpravodajské informace jsou v rozporu s jeho tvrzeními. Magazínu Time to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil přesvědčení, že Moskvě se daří prostřednictvím informací ovlivňovat některé lidi v týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu letos v lednu.
Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia (CPC).
Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války. Uvedl to zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff v interview poskytnutém kontroverznímu americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi, ze kterého citovala ruská, ukrajinská a další média.
Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Řekl to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje ve čtvrtek napsala, že Washington prodloužil výjimku i Turecku a Slovensku, a to do května.
Rusko je letos stále na prvním místě mezi dovozci ropy a produktu z ní do České republiky. To je klíčový důvod, proč Češi tankují téměř nejlevněji z celé EU.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Účastníkům summitu EU v Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Zároveň požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Izraelská armáda uvedla, že zahájila pozemní operaci s cílem rozšířit "bezpečnostní zónu" v jižní části palestinského Pásma Gazy. Pokračuje také ve vzdušných úderech.
Rakouští lidovci (ÖVP) si do čela strany formálně zvolili kancléře Christiana Stockera. Informovala o tom agentura APA. Stocker se začátkem března stal předsedou vlády, do níž kromě jeho konzervativní ÖVP vstoupili také sociální demokraté (SPÖ) a liberální strana NEOS.
Stovky tisíc lidí se dnes v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom na platformě Telegram šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický. Moskva tvrdí, že ukrajinské útoky za poslední den cílily na ruskou energetiku.
Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Barmě stoupl už na 1644, uvedla podle agentury AFP vládnoucí vojenská junta. Předchozí dnešní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných.
Jedenáct lidí včetně dvou žen a tří dětí zahynulo při úderech dronů pákistánské armády proti radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán, jehož bojovníci předchozího dne zabili sedm vojáků. Informovala o tom dnes agentura AFP.
Mohutné páteční zemětřesení v Barmě má už přes 1000 obětí, oznámila dnes podle agentur barmská státní média. Zraněných je více než 2300. Páteční bilance uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vojenské junty Min Aun Hlain nicméně připustil, že se počet obětí zvýší.
Rusko tvrdí, že se zmocnilo dalších dvou vesnic na severovýchodě, východě a jihu Ukrajiny. Jde o obce Veselivka v Sumské oblasti, Pantělejmovka v Doněcké oblasti a Ščerbaki v Záporožské oblasti, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Úřad pro ochranu osobních údajů loni ukončil dvě desítky správních řízení pro porušení pravidel ochrany soukromí a uložil šest pokut ve výši 351,2 milionu korun. Uvedl to ve výroční zprávě, kterou tento týden obdržel Senát. Téměř celou částku tvořila rekordní pokuta uložená společnosti Avast za to, že předávala neanonymizované údaje o stovce milionů uživatelů jejího antivirového programu své dceřiné společnosti k reklamním účelům.
Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na dnešek na platformě Telegram šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.