Pod tlakem se v úvodu týdne ocitla naprostá většina evropských akciových trhů, včetně pražského parketu. Nervozita na burzách pramení především ze zpráv o možné ruské invazi na Ukrajinu, která by se podle některých zdrojů měla uskutečnit tento týden.
Rusko se po dvoutýdenní pauze vrátilo na trh státních dluhopisů. Pauzu si vynutil rozsáhlý výprodej způsobený zvýšeným geopolitickým rizikem. To se ale zmírnilo a trh Moskvu teď vnímá příznivěji, uvedla agentura Reuters. Prodejem si Rusko v aukci zajistilo téměř miliardu dolarů (zhruba 22 miliard korun).
Zásobníky plynu v EU jsou naplněné nejméně za poslední roky. Pokud se vyostří konflikt na Ukrajině a Rusko odstřihne Evropu od plynu, náhrada pomocí dodávek LNG bude omezená.
Ruská ekonomická elita se smiřuje s výraznými finančními ztrátami, které jim přináší rostoucí napětí ve vztazích se Západem.
Česko je plně zapojené do západního energetického systému, na Rusku už nejsme závislí, říká analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Případná invaze Ruska se nás nedotkne tolik, jak zní některé obavy. Ceny plynu nebo ropy by však podle Havlíčka šly nahoru. Ale jenom krátkodobě. Ani náporu uprchlíků se podle něj nemusíme obávat. Větší problém s případnými uprchlíky z Ukrajiny by mělo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
Hlavní index ruských akcií odepsal více než šest procent a výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Výprodeje stíhají také kryptoměny.
Spojené státy nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi, píše Reuters. Podle televize BBC začala zaměstnance svého zastupitelského úřadu v Kyjevě stahovat rovněž Británie, odejde jich asi polovina. Evropská unie zatím k podobným krokům nevidí důvod, vzkázal šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajina označila rozhodnutí Washingtonu za předčasné a přehnané.
V případě války na Ukrajině hrozí zdražení pohonných hmoty v Česku nad 45 korun za litr, vyplývá z prognóz amerických bank. I bez války ale mohou jejich ceny vzrůst až ke 40 korunám ze litr.
Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna, zlotý, zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Burzovní cena plynu v EU se vrátila nad psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, poprvé od 29. prosince loňského roku. Je tedy evidentní, že evropská plynová krize nepolevuje. Flotila tankerů, která v prosinci vyvezla historicky rekordní objem zkapalněného zemního plynu, zamířila z USA do Evropy koncem minulého roku, ale přinesla jen krátkodechou úlevu.
Pražská burza stagnovala. Index PX sice klesl, ale jen o 0,07 procenta na 1687,72 bodu. K růstu burze nepomohlo ani posílení 💪 akcií energetické firmy ČEZ ⚡, se kterou se obchodovalo v největším objemu. Akcie ČEZ dosáhly i nejvýraznějšího růstu z hlavních emisí burzy, když zdražily o 1,09 procenta na 970 korun. Z nejobchodovanějších emisí mírně posílily také třeba cenné papíry Komerční banky, a to o 0,24 procenta na 821 korun.
Pokles kurzu rublu vůči dolaru není důvodem k panice, řekl podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Občasné prudké výkyvy ruské měny podle něj souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil.
Inflace v Německu v listopadu opět zrychlila, dostala se na 2,2 procenta. Uvedl to Spolkový statistický úřad. V říjnu byla na dvou procentech.
