Ukrajina se útokem na ruskou Kurskou oblast pokusila zlepšit své vyjednávací pozice, zpomalit ruský postup na jiných úsecích fronty, zastrašit ruskou společnost a destabilizovat pohraniční oblasti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin na poradě s účastí gubernátorů pohraničních regionů. Za hlavní úkol Putin označil vyhnat nepřítele z ruského území.
Klíčovým motivem překvapivého vpádu ukrajinských vojsk do kurské oblasti v Rusku je snaha zvýšit vyjednávací sílu Kyjevu, soudí vojenští stratégové. Ukrajina by ovšem mohla získat i silnější pozici specifičtěji stran zajištění dodávek ruského plynu, eventuálně se snažit Rusko „vyšachovat“ z možnosti přes její území dodávat plyn do EU ještě i za horizontem letošního roku.
Ruská prokuratura požádala soud o 15 let vězení pro americko-ruskou občanku Xeniji Karelinovou, která čelí obvinění z vlastizrady. Amatérská baletka podle ruské tajné služby FSB v roce 2022 přispěla drobným obnosem ukrajinské charitě. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Karelinová před soudem v Jekatěrinburgu o den dříve přiznala vinu. Rozsudek se podle jejího advokáta očekává 15. srpna.
Ruské úřady zvýšily ochranu jaderné elektrárny v Kurské oblasti, kam v úterý pronikly ukrajinské jednotky a obsadily několik vesnic. Ruské ministerstvo zdravotnictví podle agentury Reuters oznámilo, že v oblasti utrpělo zranění 31 civilistů, z toho šest dětí. Gubernátor Alexej Smirnov již dříve informoval o pěti mrtvých lidech v důsledku bojů. O vojenských ztrátách Moskva neinformovala.
Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova.
Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.
Tento týden vyšlo celkem nečekaně najevo, že to podle všeho byla ruská strana, a nikoli Ukrajina, která zavřela Maďarům a Slovákům kohoutky s ropou. Ale buďme přesní. Zavřela pouze kohoutky s ropou, kterou dodává ruská soukromá firma Lukoil. Takže ropa jiných ruských firem, například Kremlem přímo ovládaného podniku Rosněfť, proudí přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska i do Česka dále.
Rus Vadim Krasikov odsouzený v Německu za vraždu, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Západem a Ruskem, byl příslušníkem ruské tajné služby FSB. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého Krasikov sloužil u elitní jednotky Alfa.
Proč mají Češi letos v rámci EU tak mimořádně levné pohonné hmoty? Česko stále ve velkém nakupuje levnou ruskou ropu, na rozdíl i třeba od Polska či Rumunska.
Bílý dům potvrdil výměnu vězňů s Ruskem. V prohlášení zmiňuje, že se do Spojených států vrací novináři Evan Gershkovich a Alsu Kurmaševová, bývalý voják Paul Whelan a ruský opozičník Vladimir Kara-Murza. Celkem podle Washingtonu bylo z Ruska při dnešní výměně vězňů propuštěno 16 lidí.
Když začátkem roku 2022 vytáhla ruská vojska na Ukrajinu a Západ uvalil tvrdé sankce, mělo to okamžitý efekt, prudce propadl rubl, burza, zahraniční obchod, s ruskými dluhopisy se přestalo obchodovat a centrální banka musela prudce zvýšit úrokové sazby. Panovalo přesvědčení, že Rusko zkrachuje. Uběhlo dva a půl roku a vše je jinak. Tedy ekonomicky.
