Ruská ekonomika se může vrátit na předválečnou úroveň už v příštím roce, přizpůsobí se totiž dopadům mezinárodních sankcí. Uvedla to agentura Bloomberg. Snaha Kremlu o rozšíření náboru do armády by ale mohla tento cíl ještě zmařit.
Konzultace v saúdskoarabské Džiddě hodnotí náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN) pozitivně. Všechny delegace, které na plénu hovořily, podpořily zachování územní celistvosti Ukrajiny, uvedl Marian. Víkendová schůzka diplomatů a vládních poradců čtyř desítek zemí skončila bez konkrétní dohody, pouze závazkem, že země budou pokračovat v mezinárodních konzultacích s cílem dosáhnout míru.
V saúdskoarabské Džiddě se sešli diplomaté a vládní či prezidentští poradci z asi čtyř desítek zemí, aby jednali o principech ukončení ruské války na Ukrajině. Schůzky se neúčastnilo Rusko, jež pozváno nebylo. Hlavním cílem rozhovorů bylo podle tiskových agentur přesvědčit velké země rozvojového jihu, jako je Brazílie či Indie, ke shodě se Západem stran řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Důležitá byla účast čínského zástupce. Podle AFP dnešní jednání už skončilo, ale některé delegace plánují bilaterální jednání v neděli.
Největší ruská banka Sberbank měla ve druhém čtvrtletí podle mezinárodních účetních standardů rekordní zisk 380,3 miliardy rublů (89,5 miliardy korun). Přispěl k tomu nárůst objemu úvěrů a zlepšení marží. Banka dále zlepšila svůj odhad růstu ruské ekonomiky v letošním roce na přibližně 1,8 procenta, v předchozí prognóze počítala se stagnací hospodářství.
Když byl loni v prosinci po pouhých pěti měsících výstavby zprovozněn první plynový LNG terminál v přístavu Wilhelmshaven, kancléř Olaf Scholz se chlubil, že jde o „nový světový rekord“. V té chvíli netušil, že výstavba dalšího nového terminálu s cílem zbavit se závislosti na ruském plynu tak rychlá nebude. Stavbu totiž zkomplikovalo temné dědictví z minulosti – přemíra nevybuchlých bomb na dně přístavu, nejen z doby nacismu, ale i předchozích válek. A jejich odstranění výstavbu zpozdí minimálně o týdny, napsal deník The New York Times.
Rakouská Raiffeisen Bank Internatinal (RBI) plánuje oddělit do konce letošního roku své ruské podnikání. Podle agentury Reuters to řekl šéf RBI Johann Strobl. Firma je největší západní bankou, která v Rusku působí i po vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu, a Evropská centrální banka (ECB ) na ni naléhá, aby vysoce ziskové podnikání v zemi ukončila.
Letní vítr roznášel pach spáleného obilí po jihoukrajinské stepi, pryč od zbytků tří ruských řízených střel, které zasáhly nenápadné kovové hangáry. Bosí a do půli těla svlečení muži s patami zčernalými od popela metli nespálené obilí na hromady a čekali na nakladač, jehož řidič obratně objížděl pokroucené kusy kovu i raket navzdory rozbitému čelnímu sklu. Doufali, že se jim podaří předběhnout příští déšť a zachránit zbytky úrody. Podobnou situaci letos zažívají desítky ukrajinských zemědělců, napsala agentura AP.
Bývalý agent britské rozvědky MI6 Christopher Steele se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin bude do roka odstaven od moci. Steele, který v roce 2016 dodal americké Demokratické straně informace o údajných vazbách kampaně tehdejšího republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na Rusko, to uvedl v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News.
Dnes je to přesně rok do začátku Letních olympijských her v Paříži 2024. Otázky ohledně účasti ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou přitom stále visí ve vzduchu. Na červnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu proto uspořádala europoslankyně Michaela Šojdrová na toto téma diskusi, jejímž výstupem je výzva adresovaná Mezinárodního olympijského výboru, aby došlo ke zpřísnění podmínek pro účast ruských a běloruských sportovců na LOH'24.
Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, při němž se Ukrajinci pokusí prolomit pomyslný pozemní most spojující poloostrov Krym s dalšími Ruskem okupovanými územími na jihu Ukrajiny. S odvoláním na dva nejmenované představitele Pentagonu to uvedl deník The New York Times.
Ruský soud ve středu uznal vinným z vlastizrady zakladatele počítačové firmy Group-IB Ilju Sačkova a poslal ho na 14 let do vězení. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle obžaloby Sačkov předal utajované informace zahraničním rozvědkám. Podnikatel už dříve vinu odmítl a jeho obhájce uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
