Snížit či přímo zrušit ekonomickou závislost na ruské ropě a plynu řeší vlády evropských zemí i Evropská unie. Podle Bruselu se na tom ale mohou podílet i běžní obyvatelé EU – tím, že omezí svou spotřebu benzínu či teplo ve svých domovech, uvedla agentura Bloomberg.
Na některé české weby zaútočili podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) hackeři. Situaci úřad vyhodnocuje, závažné dopady zatím neeviduje. NÚKIB to uvedl na svém twitterovém účtu. Úřad na něm také odkázal na své varování před kyberútoky v souvislosti s děním na Ukrajině. Nynější hackerský útok týká například Českých drah nebo systému některých tuzemských letišť. Nefunguje portál veřejné správy, který spravuje ministerstvo vnitra. K útokům se přihlásila proruská hackerská skupina Killnet.
Riviéra, Londýn či alpské stráně jsou jim odepřeny, nejbohatší ruští oligarchové proto po vyhlášení protiruských sankcí vzali ztečí realitní trh v Dubaji. Nákup nemovitostí v ikoně Blízkého východu za první čtvrtletí z jejich strany stoupl o dvě třetiny, uvedla agentura Bloomberg.
Pokud by přišlo embargo na ruský plyn, má nejen Německo, ale celá Evropa velký problém. V sázce by mohla být i samotná existence Evropské unie. Hospodářskému deníku Handelsblatt to zopakoval šéf energetického koncernu E.ON Leonhard Birnbaum. Zároveň vyloučil návrat k jaderné energetice v Německu, nebrání se ale prodloužení životnosti německých uhelných elektráren.
Češi konzumují tolik rýže jako nikdy. Podle nejnovějších dat ČSÚ spořádají takřka osm kilogramů rýže na hlavu ročně. Brzy však mohou mít problém. V Asii hrozí prudké zdražení rýže. Nejsou totiž hnojiva. A pokud ano, tak drahá. Takže asijští pěstitelé musí omezovat produkci. Což se dotkne celého světa.
Němci šetří a snížení spotřeby plynu pocítí i čeští návštěvníci oblíbených veřejných lázní a akvaparků v sousedním Sasku. Vysoké náklady na vytápění jejich provozovatele ženou ke snižování teploty.
Ministerstvo financí USA před čtrnácti dny ruské vládě znemožnilo uskutečňování plateb, které souvisejí s jejím dluhem. Tyto platby tak nelze uskutečňovat prostřednictvím amerických bank. Bidenova administrativa tak dále přitvrdila ekonomické sankce vůči Rusku, tentokrát v reakci na masakr v Buče.
Země se se potýká s nejhorší ekonomickou krizí od získání nezávislosti v roce 1948. Vedle nedostatku pohonných hmot, potravin, léků a dalšího základního zboží ostrovní stát sužují i dlouhodobé výpadky elektřiny.
Rusko v diplomatické nótě upozornilo českou stranu, že bez jeho souhlasu nesmí poskytovat třetím zemím zbraně sovětské provenience. Uvedl to ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). České ministerstvo podle něj reagovat nebude. Jde o věcný nesmysl a na tento materiál neexistuje doložka zakazující jeho opětovný vývoz, uvedl. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je tvrzení Ruska jen další drzý pokus odradit západní země od pomoci Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin loni vydělal 10,2 milionu rublů. Uvádí to včerejší zpráva ruské prezidentské kanceláře. Taková částka podle loňského průměrného kurzu (1 rubl = 0,29428 koruny) odpovídá takřka na korunu přesně třem milionům korun. Putin tedy loni bral oficiálně 250 tisíc korun měsíčně. Letos by to už bylo jen 225 tisíc korun měsíčně, neboť rubl v důsledku války na Ukrajině a sankcí oslabil.
Evropská unie se může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. Předběžná právní analýza, kterou si zadala Evropská komise, totiž shledala kolizi mezi již zavedenými sankcemi, a požadavkem Kremlu na platbu za plyn v rublech, resp. skrze Gazprombanku. O nálezu právní analýzy dnes informuje agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Podle jiného zdroje téže agentury s uvedeným nálezem souzní stanovisko právníků pracujících pro Evropskou radu.
