Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Nástupní mzdy, které firmy nabízely na pracovním portálu JenPráce.cz během roku 2023, stouply proti předloňskému roku o 10,4 procenta. U některých profesí, jako třeba podlahářů, architektů či trenérů vzrostly loni nástupní mzdy až o desítky procent, vyplývá z dat portálu. Průměrná mzda v Česku se podle prosincových dat Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí 2023 zvýšila meziročně o 7,1 procenta. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Velkoobchod Makro zvýšil od prosince mzdy zaměstnancům v provozu a distribučním centru v průměru o sedm procent. Od července 2021 jde o páté navýšení mezd. Peníze letos zaměstnancům přidávaly i další řetězce. Lidl tento týden oznámil, že od ledna zvedne mzdy všem zaměstnancům na provozních pozicích minimálně o 2000 korun.
Evropská centrální banka pravděpodobně nebude schopná v dohledné době vyhlásit konec svého rekordního cyklu zvyšování úrokových sazeb. Uvedla to šéfka ECB Christine Lagardeová a zopakovala, že v červenci zvýší banka úroky podeváté za sebou kvůli snaze zpomalit inflaci.
Mzdy v Česku rostou nejvíce v historii, po očištění o inflaci. To před volbami jako když najdeš, státní lékaři mají letos prvně v historii průměrně přes 100 tisíc korun měsíčně
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
