Nejlepší doba k nákupu akcií je tehdy, „když na ulicích teče krev“, zní starý poznatek. Nemusí to nutně být doslova. I obrazně. Zkrátka v makroekonomicky či sociálně těžkých časech. Zkušení investoři v USA si to berou k srdci. I když se země letos potýká s nejvyšší inflací za 40 let, v červenci závratným tempem navýšili své akciové investice. Vyplývá to z analýzy chování takzvaných „chytrých peněz“, tedy právě investičních profesionálů, kteří spravují peníze bank, velkých fondů, státních fondů či zámožných rodin a byznysmenů.
Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.
Index akcií největších na burze obchodovaných podniků v USA S&P 500 je na tom nejhůře od roku 1970. Od začátku roku dosud klesl o 21 procent, nejvíce za stejné období v předchozích 22 letech. Očekává se, že toxická kombinace vysoké inflace a tvrdého přístupu Fedu uvrhnou ekonomiku Spojených států do recese, uvedla agentura Bloomberg.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Ženy zastávají jen asi čtvrtinu vrcholových manažerských postů v pěti stech největších na burze obchodovaných podniků v USA. Co se týče vlastnictví akcií těchto firem, je skóre ještě bizarnější – manažerky vlastní pouze procento akcií firem v indexu S&P 500, manažeři zbylých 99 procent, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na nový výzkum.
Akciové trhy před sebou patrně mají další propad, který by mohl být výraznější než ten dosavadní. Například Bank of America odhaduje, že pokud se bude historie opakovat, pak má před sebou klíčový americký index S&P 500 letos ještě pokles o dalších asi 28 procent. Analytici se přitom opírají o data, která sahají 140 let do historie.
Hlavní index Wall Street ve čtvrtek prudce klesá. Včerejší méně jestřábí tón Fedu investory nepřesvědčil, že centrální bankéři dokáží odvrátit inflaci. Indexy klesly o tři a více procent, píše agentura Reuters.
Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Akciový index S&P 500 zahrnuje akcie 500 nejvýznamnějších společností v USA, které jsou obchodované na burze. Řadou odborníků je považován za nejpřesnější ukazatel výkonu americké ekonomiky. Pro investory je důležité, že dlouhodobě nabízí vysoký výnos. Ostatně investici do S&P 500 doporučuje i jeden z nejbohatších mužů světa, Warren Buffett.
Světové akciové trhy se nacházejí v okolí historických maxim, během posledního měsíce umazaly i předešlý propad. Stále více investorů a analytiků si začíná klást otázku, jak dlouho růst ještě vydrží. Na světových trzích stále hraje hudba a všichni vesele tančí, ale ekonomická data tak růžově nevypadají.
Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa v žebříčku sestavovaném agenturou Bloomberg se ve čtvrtek propadla ⬇ o 208 miliard USD (4,7 bilionu korun). To je čtvrtý nejvyšší jednodenní pokles za 13 let, kdy začal Bloomberg tento index sestavovat, a nejvyšší od vrcholu pandemie nemoci covid-19. Příčinou je propad světových akciových trhů způsobený oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení rozsáhlých cel.
Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 3️⃣4️⃣ procent na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
Ceny ropy 🛢 dnes navázaly na čtvrteční propad a severomořský Brent je nejníže od konce roku 2021. Hlavní příčinou jsou podle analytiků obavy ze slabé poptávky vyvolané celními poplatky, které zavádí administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vliv má ale i překvapivé rozhodnutí členů skupiny OPEC+ zvýšit těžbu.
Prodej nových osobních vozů 🚗 v Česku letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl ↗ o 3,6 procenta na 59 686 aut. Dostal se tak zpět na úroveň před pandemií covidu. V březnu prodej vzrostl o 19,3 procenta na 22 566 vozů. Přibližně 74 procent aut nakoupily firmy, uvedli dnes zástupci Svazu dovozců automobilů.
Světové ceny potravin v březnu pokračovaly v růstu 📈, výrazně zdražily rostlinné oleje, zatímco obiloviny a cukr zlevnily. Ukázal to cenový index, který dnes zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) nepovažují proces snižování ↘ úrokových sazeb za ukončený. Vidí ale proinflační rizika, která v domácí ekonomice přetrvávají a v zahraničí rostou. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila.
Číst více
Japonská automobilka 🚘 Nissan Motor upustila od plánu omezit výrobu ve svém americkém závodě. Reaguje tak na 25procentní clo na dovoz automobilů do Spojených států, které Američané začali vybírat ve čtvrtek.
Trend úspor elektřiny ⚡ a plynu v Česku skončil. První letošním čtvrtletí bylo od energetické krize v roce 2022 druhým po sobě, kdy spotřeba meziročně rostla 📈 i po očištění o vliv počasí. Proti předkrizovým letům však zůstávají úspory značné. Vyplývá to z tiskové zprávy energetické skupiny Amper.
Meziroční inflace v Česku letos v březnu stagnovala ➡ na 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V únoru spotřebitelské ceny rostly podle konečných údajů úřadu také o 2,7 procenta. Oproti únoru zrychlil v březnu růst cen potravin, energie naopak dále zlevňovaly. Konečnou hodnotu březnové inflace představí ČSÚ ve čtvrtek 10. dubna. V předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.
Číst více
Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v únoru mírně zrychlily meziroční růst ↗ na 3,8 procenta. V lednu stouply podle revidovaných údajů o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,4 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad. K meziročnímu růstu maloobchodních tržeb podle statistiků nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot.
Číst více
