Týden na finančních trzích se nesl ve znamení zasedání americké centrální banky, které skončilo ve středu večer. Fed oznámil, že pozastaví zvyšování úrokových sazeb, ponechá svou základní úrokovou sazbu na 22letém maximu a zároveň naznačil, že v příštím roce bude snižovat sazby méně. Proč tedy nastaly negativní reakce na akciovém trhu?
Spotřebitelské chování a zvyky se mění u Čechů velmi pomalu. Právě to je důvodem, proč se lidé po pandemii vrátili z e-shopů zase zpět do kamenných obchodů. Vítězem současné krize jsou proto retail parky s diskontem a logistika, říká v rozhovoru pro pořad Newstream TV Victory Club Business ekonom, vysokoškolský pedagog a hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.
Máme za sebou týden ve znamení Fedu, kdy se opět po čase rozhodovalo o úrokových sazbách. Očekával se další pohyb směrem vzhůru o 25 bodů, což se také nakonec stalo. Indexy v reakci zatím zaznamenaly spíš menší růst. Je to dáno tím, že většina účastníků trhu stále sází na to, že tato úprava sazeb směrem vzhůru by mohla být již skutečně poslední. Nechejme se ale překvapit, jak to nakonec dopadne.
Dlouhodobě středoevropské měny spíše posilují, s výjimkou maďarského forintu. Vliv mají i rozpočtové deficity.
Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek.
Poslední červnový týden přinesl u amerických akcií návrat blíže k předchozím dosaženým maximům, ale začíná být cítit, že se blíží prázdninová nálada a objemy transakcí budou klesat. Ekonomický vývoj přitom na další kvartály zůstává stále více napjatý, tomu nasvědčuje zejména pokračující zplošťování výnosové křivky. Mezi hlavní faktory patří letní období. Spread u 10letých a 2letých výnosů na federálních dluhopisech nyní představuje více než -1 procento. Zatímco u 10letých a 1letých výnosů je spread dokonce -1,56 procenta. Očekávání klidnějších podmínek na trhu v létě se ne vždy naplní, ale horší likvidita způsobuje, že investoři se obávají držet pozice, protože se obávají, že je nebudou moci opustit, pokud se trhy pohnou proti nim.
Minulý týden přinesl mírný ústup z maxim na burzách, které za posledních několik týdnů neustále rostly. Investoři se rozhodli realizovat zisky a burzy si vzaly krátkou přestávku. Roste obava, že vysoké sazby tu s námi budou daleko delší období. Tento bolestný krok je přesto nezbytný pro udržení cen a inflačních očekávání na stabilní úrovni. Po dosažení úrovně 4450 bodů se index S&P 500 otočil a klesl výrazně níže. Bude zajímavé sledovat, co přinese konec měsíce a začátek prázdnin, kdy se obecně očekává nižší aktivita a likvidita na finančních trzích.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v prvním čtvrtletí 2023 celkem 14,8 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 15,6 miliard korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů, který zasáhl většinu bank. Mohlo k tomu mírně přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
Průměrná sazba hypoték na počátku května nepatrně stoupla na 6,32 procenta z dubnových 6,30 procenta. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí sice registrovala nárůst poskytnutých úvěrů, vkladů i objemu aktiv, výsledkem je přesto propad zisku o více než čtvrtinu. Vyplývá to výsledkové zprávy české pobočky rakouské bankovní skupiny.
V USA se rozjíždí další kolo bankovní paniky, živí ji vydatně i fámy na sociálních sítích. Banky ale těžce nesou též další zvýšení základního úroku centrální banky, k němuž došlo včera, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
