Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu a znepokojení u ostatních zemí, z nichž některé včetně Česka vyzvaly své občany k opatrnosti. Jihokorejští poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně prohlásil, že stanné právo skutečně zruší, a to po zasedání vlády. Kabinet se má podle něj sejít „co nejdříve“.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.
Severní Korea potvrdila, že její ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Ruský prezident Vladimir Putin v následujících týdnech navštíví Severní Koreu, uvedl deník Vedomosti s odvoláním na diplomatické zdroje.
V komplexu severokorejských oceláren Kim Ček technici ke konci prosince spustili novou hutní technologii vlastní výroby. Ta by, dle oficiálního prohlášení, měla výrazně přispět k zvýšení výroby. Otevření linky se zúčastnil premiér Kim Tok Hun, který ve svém proslovu ocenil výkony a činy všech stavitelů a pomocníků, kteří přispěli k oživení pokroku země v jejím nejtěžším období,“ tak zní oficiální zpráva korejského serveru rodong.rep.kp.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un po čtyřech letech opustil hranice své komunistické země a vydal se do Ruska na jednání s Vladimírem Putinem. A věren tradici dodržovanou i jeho otcem a dědou, cestoval na první pohled obyčejným vlakem. Co se však skrývá pod fádním zeleným nátěrem tvrdě střeženého vlaku? To se pokusil i na základě vzpomínek pamětníků zrekonstruovat deník The New York Times.
Společnost British American Tobacco (BAT) souhlasila se zaplacením více než 635 milionů dolarů (13,6 miliardy korun) americkým úřadům poté, co se její dceřiná firma v Singapuru BAT Marketing Singapore přiznala k porušení amerických sankcí prodejem tabákových výrobků Severní Koreji a bankovnímu podvodu. Jde o největší postih za porušení amerických sankcí proti Pchjongjangu, uvedla agentura DPA.
Statisíce severokorejských vojáků se mobilizují na pomoc při pěstování a sklizni plodin. Armáda země přestavuje některé své muniční továrny na výrobu traktorů a mlátiček a zároveň přeměňuje některá letiště na skleníky. Po vojácích se prý chce, aby si prodloužili službu o tři roky a ty pak strávili na farmách. Směrnice přišly přímo od severokorejského vůdce Kim Čong-una, který vyzval, aby se jeho armáda stala „hybnou silou“ při zvyšování produkce potravin v době krize, kterou kritici označují za nejhorší za jeho dvanáctileté vlády, napsal deník The New York Times.
Ekonom a bývalý poradce Kremlu Sergej Gurijev varoval, že Rusko by se mohlo stát „Severní Koreou na steroidech“ ve chvíli, kdy bude prezident Vladimir Putin nahrazen. Pokud otěže převezme po Putinovi nový vůdce, současný politický systém v Rusku se pravděpodobně zhroutí, dodal Gurijev, který ze země emigroval v roce 2013 do Francie, uvedl server CNBC.
Ruský prezident Vladimir Putin napsal severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, že obě země „společným úsilím rozšíří rozsáhlé a konstruktivní bilaterální vztahy“. Informovala o tom severokorejská tisková agentura KCNA. Putin severokorejskému vůdci napsal u příležitosti Dne osvobození, kdy si KLDR i Jižní Korea připomínají japonskou kapitulaci v roce 1945, a tedy i konec okupace Tokiem.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
