Kapacity středních škol v Praze se musí navýšit, a to včetně víceletých gymnázií, protože jsou základní školy přetížené. Po jednání s ministerstvem školství (MŠMT) to řekl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Osmiletá gymnázia jsou podle něj potřeba i ve Středočeském kraji. Podle některých expertů by se kapacity víceletých gymnázií však navyšovat neměly.
Pražský magistrát koupí budovu v Holešovicích a přestaví ji na střední školu, zřejmě gymnázium. Objekt v ulici U Pergamenky nabídne zhruba 520 míst pro žáky, a navýší se tak kapacita středních škol v Praze, schválili to pražští zastupitelé.
Přijímačky Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci, píše ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International ČR a analytik David Ondráčka.
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 tisíc žáků odjinud. Finance na rozšíření kapacit škol by podle Klecandy měl dát městu stát.
Školské odbory se na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun.
Digitální systém přihlašování na střední školy, který by se měl ve čtvrtek otevřít uchazečům, zatím zvládá zátěžové testy. Ujistil o tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. Zátěžové testy systému dělá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle Krejčího se testuje systém jako takový a jeho infrastruktura.
Soukromou Vysokou školu Cevro, kterou před osmnácti lety založil bývalý ministr vnitra Ivan Langer, čeká transformace na univerzitu. Pomoct by jí k tomu měla až miliardová podpora od Nadace C-EDUCA, kterou ve prospěch školy založili Pavel Tykač a René Holeček. „Je třeba prolomit stereotyp, že co je veřejné, to je kvalitnější než soukromé,“ říká k roli soukromých škol v Česku Ivan Langer. Rozhovor s bývalým politikem a šéfem úspěšné vysoké školy vychází v novém magazínu Newstream CLUB, který je nyní k dostání u všech dobrých prodejců.
Americký miliardář a šéf a zakladatel mnoha firem včetně Tesly či SpaceX Elon Musk se chystá založit v texaském Austinu vlastní školu. Agentura Bloomberg z jeho daňového přiznání vyčetla, že už na ni vyčlenil 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Nejbohatší muž na světě žádá o osvobození těchto prostředků od daně.
V Česku se dnes koná stávka, jejíž počet účastníků by mohl být jeden z nejvyšších za posledních třicet let. Podle odborářského svazu KOVO se do ní má zapojit až milion zaměstnanců. Někteří pracovníci vypustí práci zcela, jiní na hodinu či dvě a třeba lékaři se do stávky zapojí jen symbolicky. Do stávky se nicméně zapojují například zhruba tři čtvrtiny škol – mateřských, základních i středních. Kvůli tomu všemu by měla stávka výrazně poznamenat výkon české ekonomiky.
Fialův pětikoaliční kabinet už vzbuzuje nevoli i u těch lidí, kteří vládním stranám dali hlas. Bude se stávkovat, někde hodinu, někde dvě hodiny nebo celý den. Zdaleka nejvíc vášní ovšem budí protest škol. A co na to ministr školství? Že
učitelé budou mít 130 procent průměrného platu, prý byla předvolební hesla, která on nevykřikoval. „Já jako Mikuláš Bek jsem se naštěstí nikdy tohoto honu za sliby neúčastnil. Ale teď se jako ministr musím vyrovnat s následky.“ Pěkně, hezky česky – já nic, já muzikant.
Sněmovní volby by nyní 🥇 vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,4 procenta hlasů, druhá by s odstupem skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s podporu 19,9 procenta voličů. Třetí Starosty a nezávislé (STAN) by volilo 11,3 procenta lidí.
Kolumbijská univerzita v New Yorku má na kampusu novou ☝ pořádkovou hlídku, která má pravomoc zatýkat a používat sílu. Třicet šest členů hlídky, které na žádost univerzity jmenovalo Newyorské policejní oddělení (NYP), podléhá příkazům policejního komisaře města. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčí univerzity.
Počet obětí rozsáhlého zemětřesení v Barmě z minulého pátku 📈 vzrostl na 3455. Uvedla to agentura AP s odvoláním na státní média, zatímco Británie navýšila svou pomoc postižené oblasti.
Nejvyšší kontrolní úřad zahájil na začátku dubna kontrolu peněz na přípravu výstavby rychlých železničních spojení, tedy 🚄 rychlotratí. Chce prověřit, zda peníze stát vynaložil účelně, hospodárně, v souladu s předpisy a zda je výstavba rychlých železničních spojení připravená tak, aby se je podařilo efektivně postavit.
Vláda ve středu projedná pravidelné vyhodnocení, nakolik je Česko připraveno k přijetí 💶 společné evropské měny. Materiál předkládají každoročně ministerstvo financí a Česká národní banka. Rozhodnutí o termínu pro vstup do eurozóny ale ve středu s velkou pravděpodobností nepadne, vládní strany jsou v postoji k euru rozdělené a programové prohlášení kabinet k takovému kroku nezavazuje.
Rusko podniklo v noci na dnešek 🚀 raketový útok na Kyjev, oznámil na telegramu starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ve městě byly podle něj slyšet výbuchy a zasahovala protivzdušná obrana. Ve třech čtvrtích vypukly požáry v nebytové zástavbě a v jedné části města jsou tři zranění, uvedl ukrajinský činitel. Celkový rozsah ruského vzdušného úderu na Ukrajinu zatím není znám.
Americký miliardář 👨 Elon Musk, který je poradcem prezidenta Donalda Trumpa a důležitým sponzorem jeho prezidentské kampaně, by uvítal vznik bezcelní zóny mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Dnes to řekl při vystoupení na sjezdu italské strany Liga, napsaly agentury. Musk by také uvítal volnější pravidla pro pracovní migraci mezi USA a EU.