Někteří členové Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství vyzývají ke stávce učitelů. Důvodem je to, že vláda neschválila odborářský návrh, aby do základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků šlo 80 procent z částky, o kterou se v roce 2023 navýší platy.
Po pauze se vrací série rozhovorů s předními představiteli tuzemského byznysu, společnosti i kultury Victory Club. V aktuální epizodě představíme investorku Andreu Ferancovou Bartoňovou, spoluzakladatelku fondu Espira Investments, který se zaměřuje za investice s pozitivním dopadem na společnost.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Ženy v Evropě tvoří 41 procent všech vědců a inženýrů, 33 procent výzkumných pracovníků, ale pouze 22 procent IT pracovníků. Vyplývá to ze studie She Figures 2021, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Podle online časopisu Science of Learning přitom neexistují žádné důkazy, že by v procesu učení předmětů z oborů STEM, tedy Science, Technology, Engineering, Maths, existovaly nějaké biologické genderové rozdíly.
Před pár dny jsem zveřejnil komentář, který stručně řečeno tvrdil, že učitelé jsou vítězi pandemie. Že jim rychle rostly platy, zatímco některé děti museli učit rodiče. Kterým platy nerostly, naopak se mohli dostávat do existenčních problémů, protože zaměstnavatelé nemají rádi, když jsou pracovníci doma s dětmi.
Komentář Dalibora Martínka k platům učitelů vyvolal bouřlivou diskusi. Přinášíme názory čtenářek, které redakci poslaly reakce.
Hospodští, hoteliéři nebo třeba majitelé kin. To jsou poražení posledních dvou let s covidem. Samozřejmě, že i další, třeba piloti, cestovní kanceláře. Jak přiznal bývalý superministr Karel Havlíček, státní náhrady za zavírání a omezování dosáhly v průměru padesáti až šedesáti procent bývalých příjmů. Takže propad na polovinu. Žádný růst.
Jak se blíží okamžik nástupu „pravicové“ vlády, sílí také spekulace o zavedení školného na vysokých školách. Čeká nás opět zbytečná debata o tom, koho školné eliminuje ze vzdělávacího procesu a že se nesmí školství uzavřít jen pro „bohaté“. Řešení je přitom jednodušší než u většiny dalších neřešených problémů, píše Stanislav Šulc v komentáři.
