Přestože hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše s velkým náskokem dlouhodobě vede, v poslední době si pohoršilo. V přepočtu na mandáty by ANO získalo 75 křesel, koalice Spolu by měla 46 mandátů, STAN 25, SPD 19, Motoristé 13, Stačilo! 12 a Piráti deset.
Doplnění vládní předlohy o výpověď bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným poslanci ODS a TOP 09 neprosadili.
V případě velkého volebního úspěchu to bude on a sám je na to připraven. Jeho hnutí je v parlamentních volbách schopné přiblížit se pětině odevzdaných hlasů.
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Sněmovní volby by počátkem února vyhrálo hnutí ANO s 34,5 procenta hlasů před koalicí Spolu s 18,7 procenta, ukázal volební model NMS Market Research. Obě tato uskupení si proti lednu polepšila. Do Sněmovny by prošla i hnutí STAN a SPD, poslance by mělo také uskupení Stačilo! Těsně pod potřebnou pětiprocentní hranicí skončili Motoristé sobě a Piráti.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Volby do Poslanecké sněmovny by nyní jednoznačně vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,1 procenta hlasů. Druhá by s velkým odstupem skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), pro kterou by se rozhodlo 18,8 procenta voličů. Na třetím místě by se umístilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) s podporou 10,6 procenta lidí. Z aktuálního volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News vyplývá, že do Sněmovny by se dostali ještě opoziční SPD, Piráti a uskupení Stačilo!, zatímco strana Motoristé sobě by zůstala pod potřebnou pětiprocentní hranicí.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu jednoznačně vyhrálo opoziční hnutí ANO se ziskem 33,9 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL s TOP 09, by volilo 18,4 procenta voličů. Následují hnutí STAN, SPD a Piráti, přes pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny se dostalo ještě uskupení Stačilo!. Na hraně vstupu do dolní komory jsou Motoristé, kteří by obdrželi přesně pět procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Jestli si myslíte, že odvážným prohlášením bylo pro letošní rok už dost, šeredně se mýlíte. Veletrh (ne)splněných přání teprve vyvrcholí. Samozřejmě ve sněmovně.
Volby do Bundestagu přijdou o něco dříve než tamější strany čekaly. Na nic však nečekají a připravují se na klání. Zelení si zvolili nového lídra, ale nejzajímavější bude sledovat, zde sociální demokraté nechají ve svém čele dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s NBC News pohrozil Íránu bombardováním 💣 a sekundárními cly na íránskou ropu, jestliže Teherán nebude souhlasit s novou jadernou dohodou. „Pokud dohodu neuzavřou, bude bombardování. Bude to bombardování, jaké nikdy předtím neviděli,“ řekl Trump.
Obce a kraje dlouhodobě hromadí peníze 💰 na bankovních účtech a nevyužívají je k investicím. Úspory přitom kvůli nízkému úročení ztrácejí svou reálnou hodnotu, uvedla v analýze hospodaření samospráv Národní rozpočtová rada. Podle ní by pro efektivní využití veřejných peněz bylo vhodné posílit investiční aktivitu obcí a krajů, nebo přepracovat rozpočtové určení daní ve prospěch státního rozpočtu. Na konci roku 2024 úspory obcí a krajů dosáhly 455,4 miliardy korun.
