Lukáš Kovanda: Češi už zase začínají rozhazovat, ukazují data
NázoryČechy přestává drtit inflace. Už se zase osmělují k nákupů věcí, které zrovna nutně nepotřebují. Ukazují čerstvá data z maloobchodu.
Čechy přestává drtit inflace. Už se zase osmělují k nákupů věcí, které zrovna nutně nepotřebují. Ukazují čerstvá data z maloobchodu.
Období rozúčtování je v plném proudu, řada vlastníků bytu již údaje o loňské spotřebě vody a tepla obdržela. V dokumentech na ně přitom oproti minulým rokům čeká řada nových informací. Může za to vyhláška, která mění dosavadní předpisy. Co všechno uživatelé mohou nově na vyúčtování nalézt? A k čemu tyto poznatky využít? Odpovídá Josef Haumer, expert ze společnosti Enbra, specialisty v oblasti technického zařízení budov.
Spotřeba tepla z centrálních tepláren v Česku loni klesla meziročně o 12 procent. Celkem se spotřebovalo 74 petajoulů (PJ) tepla, což je nejméně za posledních šest let. Největší podíl měly tradičně průmysl a také domácnosti. Spotřeba klesala napříč všemi sektory a takřka po celý rok. Vliv na to mělo i počasí. O více než 11 procent klesly i dodávky tepla a o sedm procent výroba. Dnes o tom informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). Loni se snížila spotřeba i dalších energií, vedle počasí působily i rostoucí ceny.
Česko z energetického hlediska zvládlo zimu, hlavní roli přitom hrálo snížení spotřeby plynu. Zásobníky jsou nyní naplněné více než z poloviny, asi třikrát víc než loni touto dobou. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska.
Spotřeba zemního plynu v Česku loni meziročně klesla o 19 procent. Celkově odběratelé využili přes 81,5 terawatthodiny plynu. Pokles meziroční spotřeby byl přitom patrný v každém kalendářním měsíci roku 2022. Vyplývá to z aktuálních statistik Energetického a regulačního úřadu (ERÚ). Důvodem úspor plynu jsou podle odborníků především postupné zdražování energií i teplé počasí.
Roční spotřeba piva na hlavu v České republice činila vloni 184,1 litru, a meziročně dokonce vzrostla. V přepočtu na hlavu jsme největšími pijany už 29. rok v řadě. Přesto se v celkovém ženbříčku Češi propadli ze 16. na 19. pozici.
Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Tuzemská ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí oproti tomu předchozímu vykázala mírný růst. Je to pozitivní výsledek, i když zatím jen předběžný. V každém případě české hospodářství výrazně zpomaluje. Ještě na začátku roku překvapilo mezikvartálním tempem 0,9 procenta, které se nyní přiblížilo nule (0,2 procenta).
Žádná pozitiva ani jistoty. Taky by se daly shrnout výsledky červencového průzkum důvěry v české ekonomice. Důvěra spotřebitelů se dokonce propadla na nejnižší hodnotu v historii zjišťování.
Národní banka má pro zvyšování sazeb zažitou argumentaci. Řídí se podle jednoduché rovnice: rostou ceny, zvyšujeme sazby. Inflační pásmo je pro Českou národní banku modla. Pásmo kolem dvou procent meziročního růstu.
Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.