Týden odstartoval poměrně razantní sprchou pro akciové trhy. Ještě o víkendu uvalil Donald Trump cla na okolní země, v reakci na to se do obchodní války zapojila také Kanada. V důsledku toho padají růstová i riziková aktiva. A navíc inflace v eurozóně zrychluje. Týden špatných zpráv je tu.
Všichni hledí směr Washington, jaké budou první hodiny úřadování staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Očekává se smršť nových prezidentských dekretů, které „narovnají“ vše, co pokřivil Joe Biden. V dalších týdnech se pak očekává celá řada opatření související s geopolitickými otázkami. Zajímavější ale bude sledovat to, jak se Donald Trump popasuje s něčím úplně jiným – soubojem dvou kohoutů, kteří na Trumpově kolbišti bojují o jeho přízeň. Tedy jak se Trump zachová v boji mezi Elonem Muskem a Stevem Bannonem. Právě výsledek tohoto boje přitom může do velké míry ukázat, jak bude vypadat reálný trumpismus v dalších čtyřech letech. A vlastně i potom.
Jak říkat pravdu a mýlit se zároveň ukázal dnes v debatě CNN Prima NEWS premiér Petr Fiala, když se jal divákům vysvětlovat, že jsou v Česku vlastně daně nízké. A naneštěstí jen dal další hůl do rukou svým kritikům.
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
Do oficiálního nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta zbývá ještě dvanáct dní. To však nebrání jemu ani jeho "koprezidentovi" Elonu Muskovi, aby již vykonávali téměř většinu agendy státu. Zvlášť výživným se stal začátek týdne, kdy si nejprve popovídali s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, aby následně prohlásili, že si Italové budou moci (tedy muset) koupit nějakou tu supermoderní americkou techniku. A následně Donald Trump více méně otevřeně slibuje vojenskou akci, pokud mu Dánsko nepustí Grónsko a Panama vliv nad klíčovým panamským průplavem. Prý kvůli bezpečnosti. I když ono to je spíš kvůli penězům. A doufejme, že to tak bude i dál.
Nejočekávanější televizní událost roku? Druhá série Hry na oliheň je rozhodně jedním z kandidátů na tento titul. Tvůrci se pokoušejí navázat na globální fenomén úvodní série, která měla premiéru před třemi lety, tedy v dobách nejtužší pandemie. Pokračování tak před sebou mělo nelehký úkol – pokračovat v zajímavém příběhu, rozšířit vesmír Squid Game do větších kontur a ještě neztratit nic z divácké atraktivity. V prvních dvou cílech uspěl, třetí je o dost složitější.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
Investice Elona Muska do vítězství Donalda Trumpa ve výši zhruba 150 milionů dolarů se nejbohatšímu muži světa stále více zhodnocuje. Akcie Tesly i s vidinou různých opatření v automotive průmyslu na území USA raketově stoupají. Aktuální hodnota přesahující 470 dolarů je nejvyšší v historii, analytici navíc zvýšili cílovou částku na 515 dolarů. Muskův majetek se blíží půl bilionu dolarů.
Zatímco si čeští investoři v uplynulé dekádě zkoušeli štěstí na korporátních dluhopisech, zkoušejí nyní jejich globální kolegové sázet na podobně nejisté investiční nástroje. Do strukturovaných dluhových nástrojů poslali letos nejvíc peněz od roku 2007, přitom právě tyto nepříliš průhledné investice se staly jednou z příčin finanční krize v roce 2008. Odborníci uklidňují, že riziko zatím není systémové, připomíná list The Financial Times.
Americké soudy již podruhé odmítly posvětit výplatu největší odměny v dějinách lidstva. Tu si měl zasloužit Elon Musk za to, že pod jeho vedením v posledních letech radikálně narostla hodnota firmy. To se opravdu stalo a původní podmínky výplaty odměny byly naplněny. Souhlasilo s tím vedení firmy, souhlasili s tím i akcionáři. Soud přesto odmítá uznat legitimitu takového ujednání a výplatě brání. Mají mít soudy až takovou pravomoc na jednání firem?
Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
