Náklady nezvládnuté digitalizace stavebního řízení nabíhají již takřka dva měsíce. Je proto vhodné aktualizovat vyčíslení škod, které to tuzemské ekonomice způsobuje.
Nedostatečně připravená a nefungující digitalizace stavebního řízení ohrožuje existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty. Přestože na vyčíslení škod je ještě brzy, problémy by se mohly stupňovat, říká předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl.
Už začátkem roku prohlásil při pravidelném setkání s novináři Dušan Kunovský, největší český developer, že nový stavební zákon už snad ani nechce komentovat. Jeho příprava byla tehdy v troskách. Nebyl vysoutěžený dodavatel systému. A aby takový systém mohl dobře fungovat, je potřeba ho nejen naprogramovat, ale také zavést do praxe, naučit s ním pracovat všechny zúčastněné. Tedy hlavně úředníky. Pro stavebníky by měl být jednoduchý a přehledný.
Společnost Vita software, která dosud dodávala většině stavebních úřadů systém pro stavební řízení, žádá po ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) 360 milionů korun, píše web HN.cz. Pokud stát firmě Vita software nezaplatí, hrozí podle serveru, že mu firma neposkytne data ze starých stavebních řízení. Ministerstvo plánuje, že údaje získá bez účasti stávajících dodavatelů.
Nový informační systém stavebního řízení, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), je podle představitelů opavské radnice nefunkční. Nelze v něm plnohodnotně pracovat. Radnice vyzývá ministerstvo k nápravě. V prohlášení to uvedl tajemník magistrátu Tomáš Elis. Podle něj se na situaci podobně dívají i představitelé dalších měst.
Od července začíná platit novela stavebního zákona, která přináší řadu změn do stavebního řízení. Postup ministerstva pod vedením Ivana Bartoše u mnoha účastníků trhu vyvolával nervozitu, jak přeměna proběhne. Nezkrachuje v Česku stavební řízení? Šéf České komory architektů Jan Kasl, architekt a bývalý pražský primátor tvrdí, že nakonec všechno dobře dopadne. „Věřím v evoluci.“ Kromě nuancí kolem stavebního řízení však přišla řeč i na rozvoj hlavního města. „Do Máje nikdy nevstoupím,“ svěřil se Kasl v rozhovoru pro Newstream.
Ivan Bartoš dva a půl roku na svém úřadě pro místní rozvoj „prokrastinuje“. Tváří se jako apoštol digitalizace, ale s tou zatím pohnul málo. Mezitím se těší na příští volby, průzkumy mu pořád dávají asi deset procent. Výsledkem jeho aktivity je, že se blíží kolaps stavebního řízení v Česku.
Chybí digitalizace, chybí prováděcí předpisy. Za pár měsíců, přesně od 1. července letošního roku, má v Česku začít platit nový stavební zákon. „Nevypadá to úplně optimisticky,“ říká Kristýna Faltýnková, advokátka kanceláře PRK Partners, která se stavebnímu právu věnuje. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který má nový klíčový předpis na starosti, však stále nehodil flintu do žita. A tvrdí, že vše dobře dopadne. Zatím je to spíš zmatek, tvrdí Faltýnková.
Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku, letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád v hlavě má.
Nový stavební zákon stále čeká na to, až ho schválí poslanecká sněmovna. Platit by měl od příštího roku. Tento závazek vlády trvá. Faktem však je, že se neustále pracuje na dílčích změnách této klíčové normy. „Připravuje se vládní poslanecká iniciativa. Zdá se, že výsledkem bude kompromis mezi původním návrhem a představami současné vlády,“ říká Jan Šebesta, expert na stavební právo ze Svazu průmyslu a dopravy.
Hlavním cílem úprav stavebního zákona, které prosadil ministr Ivan Bartoš je, aby stavební řízení zůstalo na obcích, říká Klára Dostálová, bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO a od půlky listopadu místopředsedkyně sněmovny.
