Ondřej Boháč šéfuje Institutu a plánování rozvoje hlavního města Praha pět let. K hlavním úkolům jeho úřadu bezpochyby patří tvorba Metropolitního plánu. Ten ale ani po deseti letech stále není hotov a platit zřejmě nezačne ani za dva roky. Na vině je podle Boháče i zastaralý stavební zákon.
Předloha ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v ní především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovává všechny stavební úřady v obcích. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Novelu ještě musí projednat sněmovna, Senát a podepsat prezident.
Na nový stavební zákon, který by urychlil výstavbu bytů, se v Česku čeká roky. Teď je situace taková, že stavebníci obíhají úřady a dlouhé roky neznají výsledek rozhodování úředníků. Zákonné lhůty se nedodržují, postih za to není, získat stavební povolení trvá běžně i deset let. Výsledkem je, že mladí nemají kde bydlet, ceny bydlení šíleně rostou, a na vládní úrovni se spí. Může za to trh, nebo vláda, kde hledat viníka, ptá se komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Praha a šest dalších tuzemských měst se spojila v boji za lepší stavební zákon, protože ten, co dnes projednává vláda, přinese podle nich jen zhoršení stávajícího stavu.
Česko je na chvostu světového žebříčku v délce stavebního řízení. Proč u nás trvá schválení bytové výstavby deset let? Co by měla zlepšit samospráva, a jaký podíl na tomto děsivém stavu má státní správa? To jsou témata pro expertní debatu v rámci prvního setkání Realitního Clubu, které spolu s partnery pořádá server Newstream.
„Česko vypadlo z infrastrukturní mapy Evropy. Z Berlína do Vídně se jezdí okolo, cestou o několik set kilometrů delší, přesto o několik hodin kratší. To si skutečně musíte klást otázku, jestli to tady děláme správně,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč v dalším díle podcastové série Realitní Club.
Novela stavebního zákona z pera současného ministerstva po místní rozvoj (MMR) sklízí kritiku odborné obce. Strhala ji nejenom Komora architektů, ale i developeři.
Hlavním problémem českého stavebnictví není nedostatek ukrajinských dělníků. Je jím extrémní zdražení surovin a energií. Ceny materiálů se už nikdy nevrátí na původní úroveň, říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. O stavební zákon se ještě povede bitva, ministr Ivan Bartoš podle něj svými změnami spíše vytváří nejistotu a zmatek.
Majitel společnosti Ekospol Evžen Korec je jedním z největších pražských stavitelů bytů. V posledních dvou letech však na trh dával méně nových bytů než jeho konkurenti. Korec, jehož firma letos oslaví třicet let existence, však nehodlá ustupovat ze svých pozic. „Nemůžete developera posuzovat podle toho, kolik dá na trh bytů za jeden rok,“ říká jeden z nejbohatších Čechů. Na příští roky má velké plány. A hlavně, v Praze vlastní obří množství stavebních parcel.
Asi podlehl starostům, říká o ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi exministryně stejného resortu Klára Dostálová. Bartoš avizoval, že bude měnit stavební zákon minulé vlády, který má začít platit v polovině příštího roku. Zákon, který developerům nahání husí kůži. Jaké změny chce a proč?
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Sněmovna podpořila změny v zákoníku práce. Zkušební doba pro zaměstnance by se mohla od příštího roku prodloužit ze tří na čtyři měsíce. Výpovědní lhůta by nově začínala doručením výpovědi, nikoli až od dalšího měsíce. Zaměstnavatelé by museli také rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte a někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se pak mohlo začít chodit od 14 let.
Volbou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na post šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je miliardář Jason Isaacman, který podniká ve financích a letectví a sám dvakrát letěl do vesmíru. Na konci léta se stal prvním neprofesionálním astronautem, který vystoupil do volného kosmu.
Norský soud zamítl podmínečné propuštění norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí, informuje agentura Reuters s odvoláním na norská média. Pachatel nejhoršího teroristického činu v norských dějinách je za mřížemi už 13 let. O předčasné propuštění požádal původně v roce 2022, kdy soudce rozhodl v jeho neprospěch s poukazem na to, že u něj nejsou patrné žádné známky nápravy.
Ceny ropy 🛢 uprostřed týdne mírně rostou 📈. Investoři očekávají, že skupina OPEC+ tento týden oznámí prodloužení omezení dodávek. Na trhu nadále převládá zvýšené geopolitické napětí. Severomořská ropa Brent roste o 0,4 procenta nad 73,90 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 0,4 procenta a drží se lehce nad 70,2 dolaru za barel.
Policie zasahuje v areálu Západčeské univerzity v Plzni. Krátce před 17:00 přijala oznámení o střelbě v Univerzitní ulici.
Křivoklátsko se může stát v příštím roce pátým národním parkem Česka. Návrh ministerstva životního prostředí dnes podpořila vláda. Uvedl to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti.
Stát v případě dlouhodobějšího omezení dodávek z ruského ropovodu Družba půjčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol 330 tisíc tun ropy z nouzových zásob, což vystačí na více než měsíc provozu rafinérií. Půjčka má zajistit dostatek ropy na tuzemském trhu. V případě potřeby je stát připraven uvolnit i další část zásob. Po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Americká automobilka General Motors (GM) odepíše za operace v Číně více než pět miliard dolarů (120 miliard korun). Jeden tamní společný podnik musí restrukturalizovat a druhému klesla hodnota. S odkazem na sdělení firmy akcionářům o tom informuje agentura Reuters.
Maďarsko požádalo Spojené státy, aby ruské společnosti Gazprombank poskytly výjimku ze sankcí u plateb za dodávky zemního plynu. Uvedl to podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Varoval, že tyto sankce by mohly mít negativní dopad na některé spojence USA.