Mezinárodní společenství přislíbilo Sýrii zpustošené občanskou válkou poskytnout pomoc v objemu 5,8 miliardy eur (145 miliard korun). Z toho 4,2 miliardy eur by měly tvořit příspěvky a 1,6 miliardy eur úvěry. Oznámila to evropská komisařka Dubravka Šuicaová na závěr dárcovské konference, kterou v Bruselu pořádala Evropská unie. Ta hodlá letos a v příštím roce Sýrii poskytnout mezinárodní pomoc ve výši téměř 2,5 miliardy eur.
Režim syrského prezidenta Bašára Asada se v noci na neděli po 24 letech zhroutil. Diktátora, který ještě před dvěma týdny měl moc zdánlivě pevně v rukou, smetla blesková povstalecká ofenziva za 11 dnů, poté, co se to během občanské války nepodařilo téměř 14 let.
Povstalci i exilová opozice v neděli nad ránem ohlásili konec režimu syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada, který zemi vládl 24 let. Rebelové už vyzvali uprchlé Syřany k návratu do vlasti a slibují budování nové Sýrie, která se stane mírumilovným místem. "Tyran Bašár Asad uprchnul," oznámili povstalci na síti Telegram. "Prohlašujeme město Damašek za svobodné," dodali. Lidé v Damašku a v dalších syrských městech podle médií oslavují pád režimu. Je velmi pravděpodobné, že Asad mohl zahynout při pádu letadla, kterým patrně prchal do Libanonu, sdělily Reuters dva syrské zdroje. Smrt syrského diktátora zatím není potvrzena.
Pád režimu Bašára Asada v Sýrii neznamená pro Evropu nic dobrého, míní europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Dá se podle ní jen těžko odhadovat, zda v zemi nevypukne další občanská válka, což by znamenalo další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nez.) varuje, že pokud s nadcházející zimou nenastane solidarita se Sýrií, může se zvednout tak velká vlna uprchlíků, která nebude mít srovnání s těmi minulými. Asadův pád však označil za historický okamžik.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že islámské země by měly vytvořit alianci proti tomu, co nazval „rostoucí hrozbou expanzionismu“ ze strany Izraele. Informovala o tom agentura Reuters. Erdogan se tak vyjádřil poté, co v pátek na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynula americko-turecká propalestinská aktivistka, kterou patrně do hlavy střelili izraelští vojáci.
Turecko hodlá v blízké době pozvat syrského prezidenta Bašára Asada k možným rozhovorům o narovnání vztahů mezi sousedními zeměmi. Podle tureckých médií to dnes řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Sýrií a Tureckem byly prakticky zpřetrhány po vypuknutí syrské občanské války v roce 2011, v níž Ankara podporovala povstalce usilující o svržení Asada.
Spojené státy uskutečnily dva nálety v Sýrii na cíle spojené s Íránem, uvedl Pentagon podle agentury Reuters. Ta s odvoláním na ruskou agenturu Interfax také napsala, že v Sýrii útočilo v neděli i Rusko, jehož nálety si vyžádaly životy 34 protirežimních bojovníků a zranění dalších více než 60.
Zemětřesení, které v pondělí otřáslo Tureckem a Sýrií, si vyžádalo už přes 11.000 obětí, z toho na 2600 na syrské straně hranice. Uvedly to dnes zahraniční agentury s odvoláním na oficiální statistiky obou zemí. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.
Do Turecka, které nad ránem zasáhlo ničivé zemětřesení, odletí 68členný tým českých hasičů. Země už nabídku pomoci přijala. Na místo vyrazí tým příslušníků hasičského sboru Prahy a Moravskoslezského kraje, informovali hasiči na twitteru. Pomoc přislíbil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Katastrofa v Turecku si podle aktuálních informací vyžádala přes tisíc obětí. Číslo pravděpodobně poroste.
AKTUALIZUJEME Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které nad ránem zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 1200. V samotném Turecku je mrtvých 912, řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Uvedl také, že šlo o nejsilnější zemětřesení od roku 1939 a že zranění utrpělo skoro 5400 lidí. V Sýrii si katastrofa podle aktualizované bilance vyžádala více než 320 lidských životů, dalších zhruba 1000 lidí je zraněných.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
