Aktuální dvojice svátků, tedy oslavy Svátku práce a Dne osvobození, vyšly tento týden na středu. A staly se tak zajímavou laboratoří toho, který den by se měl zvolit za příští volný den. Ačkoli debata o čtyřdenním pracovním týdnu po pandemii utichla, zkrácení pracovního týdne je nevyhnutelné. A středa se ukazuje z mnoha důvodů jako nejrozumnější volba.
I když česká ekonomika v posledních letech rozhodně neohromuje svým výkonem a jako jediná se ještě nevrátila (a letos ani nejspíš nevrátí) na předcovidovou úroveň, nezaměstnanost má stále nejnižší v rámci celé EU. Navzdory slabému ekonomickému růstu, propouštění v průmyslu, a dokonce i s rekordní přítomností cizinců na pracovním trhu.
Rozmach umělé inteligence je bezpochyby příležitost, ale někteří na něj dost mohou i doplatit. Kdo je v ohrožení? Zjednodušeně řečeno, záleží na tom, kde žijete. A také jak se k přechodu k umělé inteligenci světoví lídři postaví.
Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly celkem čtyři z osmi stupňů zaručených mezd, uvedl na tiskové konferenci ve středu ráno ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh projedná příští týden vláda.
Nezaměstnanost v Česku činila v září 3,6 procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v srpnu. Počet uchazečů o práci se meziměsíčně zvýšil zhruba o 2200, ke konci září jich bylo 263 tisíc. Nabízených volných pracovních míst oproti srpnu přibylo asi o 800 na téměř 282 tisíc, uvedl Úřad práce ČR. V porovnání s loňským zářím je nezaměstnanost o desetinu procentního bodu vyšší. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v rámci celé Evropské unie.
Dosud dobře fungující, jednoduché a flexibilní „dohodářské“ smlouvy končí. Stát zpřísňuje podmínky tohoto pracovně-právního vztahu a hází tak klacek pod nohy činorodým lidem, třeba z řad drobných podnikatelů, kteří nárazově zaměstnávají brigádníky.
Nepředvídatelnost charakterizuje dnešní dobu. Manažer si musí umět poradit a řídit firmu, i když nemá dostatek informací, říká známý headhunter Jan Bubeník. Důležitá je autenticita a přežít lze jen tak, že šéf umožní i dělat chyby, dodává. Důležité jsou také hodnoty. „Myslím, že chytří, zvědaví lidé se vždycky zajímali o kontext toho, jestli počínání té které firmy má ještě nějaký přesah, jestli tvoří mimo zisku ještě nějaké dobro nebo nějakou hodnotu,“ říká Bubeník v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
V Česku je podle oficiálních dat statistického úřadu asi čtvrt milionu nezaměstnaných. Je to nízké číslo, podle údajů Eurostatu je to 2,7 procenta populace, druhé nejnižší číslo v rámci Evropské unie. Méně nezaměstnaných už je podle těchto dat jen na Maltě, 2,5 procenta. Prostě to vypadá, že v Česku všichni makají. Ne na dlouho. Situace se brzo změní. Nezaměstnanost v ČR po letech poroste, míní komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech se v červenci vyšplhala na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Za optimismem Američanů stojí klesající inflace a přetrvávající dobré podmínky na trhu práce. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
V Česku právě teď pracuje nejvíce žen v historii. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil ČSÚ. V květnu totiž vůbec poprvé v historii novodobé České republiky, píšící se od roku 1993, dosáhla míra zaměstnanosti žen úrovně 70 procent. To znamená, že letos v květnu právě 70 procent žen z věkové skupiny 15 až 64 let mělo zaměstnání, včetně toho na částečný úvazek, případně zaměstnávalo sama sebe, což se týká třeba podnikatelek nebo živnostnic. Mezi zaměstnané řadí statistici také ty ženy, které jsou na mateřské dovolené, přičemž před nástupem na ni pracovaly.
Český trh s brigádnickými pracovními pozicemi prochází i letos útlumem. Prakticky vymizely nabídky brigád v podobě administrativní činnosti. Ty byly vždy oblíbené. Nyní jsou nabízeny jen poskrovnu. Pokud ano, jsou rychle rozebrány lidmi, kteří si kvůli rapidní inflaci celoročně přibírají druhý úvazek, aby s příjmy vůbec vyšli. V létě pak je logicky nabídka brigád v administrativě mnohem omezenější než v minulosti.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
