Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta. Jedná se o přílišné navýšení, zhodnotil Jurečkův návrh ekonom Lukáš Kovanda.
„Medvědi“ se pevně zakousli a burzy ve velkém krvácely, když investoři začali reagovat na možnou významnou energetickou krizi a další nadcházející přitvrzení měnové politiky ze strany Fedu a ECB. Bláznivé ceny energetických komodit, jako je elektřina nebo plyn sestoupily mírně ze svých maximálních hodnot, ale dále dělají vrásky ekonomům a politikům. Taková situace tu opravdu ještě nebyla. S&P 500 se „vyprodal” až k 3900 bodům. A které další klíčové události hýbaly trhy v uplynulém týdnu pro Newstream popsal hlavní ekonom společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Český pracovní trh se do roku 2030 výrazně změní. Podle studie poradenské firmy Boston Consulting Group pro Aspen Institute Central Europe hrozí zánik řady pracovních pozic. Lidé se budou muset přeškolovat či dovzdělávat.
Česká republika je na 15. místě z 27 zemí Evropské unie podle kvality trhu práce. Má sice nejnižší míru nezaměstnanosti v unii a nejvíce volných pracovních míst, ale například produktivita práce klesá hluboko pod evropský průměr. Negativem jsou i rigidní pravidla práce či neochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Podle nich jsou velkým problémem i nerovné podmínky v zaměstnávání mužů a žen.
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Počet občanů Evropské unie, kteří se stěhují do Británie, po brexitu prudce klesl. Odchod Británie z EU totiž omezil přístup do země především málo placené pracovní síle, uvádí výzkum, na který se odvolává britský list The Guardian. Dramatický pokles migrace ze států Evropské unie tvrdě zasáhl především britské pohostinství.
Míra nezaměstnanosti v USA v červenci klesla o desetinu bodu na 3,5 procenta. Vrátila se tak na úroveň před pandemií, uvedlo americké ministerstvo práce. Ekonomika vytvořila asi 528 tisíc nových pracovních míst, což je více než v červnu a více než dvojnásobek proti očekávání analytiků.
Úřady práce evidují zhruba 231 tisíc nezaměstnaných, naopak volných míst je téměř 320 tisíc. Ale například na Karvinsku je na jedno pracovní místo skoro 10 uchazečů.
Naprostá většina ukrajinských uprchlíků, kteří našli dočasné útočiště v Česku, má vysokoškolské vzdělání. Více než polovina z nich pak hodlá v zemi nastoupit do zaměstnání. To jsou závěry studie „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity.
Americký trh práce tak pokračuje v příznivém vývoji, ačkoliv se ekonomika potýká s negativními důsledky vysoké inflace, výpadků v dodavatelských řetězcích, války na Ukrajině a rostoucích nákladů na půjčky.
Blíží se doba, kdy řada lidí nebude mít na nenadále výdaje. A začne se to týkat i střední třídy, tedy lidí, kteří by se za chudé rozhodně neoznačili. Myslí si to šéf odborů Josef Středula, podle něhož by se firmy měly o své zisky dělit se zaměstnanci. Jinak hrozí, že veškerá tíha inflace dopadne právě na ně. „Nejde všechno hodit na válku, propad životní úrovně tu byl už předtím,“ říká dlouholetý odborář. Majitelé firem si podle něj vždy najdou peníze na luxusní služební auto, ale na adekvátní odměny zaměstnancům už nikoliv.
Ceny ropy 🛢 uprostřed týdne mírně rostou 📈. Investoři očekávají, že skupina OPEC+ tento týden oznámí prodloužení omezení dodávek. Na trhu nadále převládá zvýšené geopolitické napětí. Severomořská ropa Brent roste o 0,4 procenta nad 73,90 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 0,4 procenta a drží se lehce nad 70,2 dolaru za barel.
Americká automobilka General Motors (GM) odepíše za operace v Číně více než pět miliard dolarů (120 miliard korun). Jeden tamní společný podnik musí restrukturalizovat a druhému klesla hodnota. S odkazem na sdělení firmy akcionářům o tom informuje agentura Reuters.
