Úřady práce evidují zhruba 231 tisíc nezaměstnaných, naopak volných míst je téměř 320 tisíc. Ale například na Karvinsku je na jedno pracovní místo skoro 10 uchazečů.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Rozhovor s šéfem odborů Josefem Středulou jsme měli domluvený několik dní dopředu. Chtěli jsme probrat platy, mzdy, inflaci a podobně. Ale v noci vtrhli Rusové na Ukrajinu, a téma se změnilo. V Česku pracuje podle oficiálních údajů asi 180 tisíc Ukrajinců. Ve skutečnosti asi mnohem více. „Aktuální je, že do Česka mohou z Ukrajiny bezvízově přijet lidé, kteří mají biometrické pasy,“ hlásil Středula po schůzce na vládě.
Inflace, covid, drahé energie. A za stromem číhá jako pomyslný pohádkový vlk evropský klimatický výmysl Green Deal. Třetí rok už trvá boj českého průmyslu s nástrahami, které předtím neznal. Newstream se bavil s šéfy velkých českých firem o očekáváních roku 2022.
Svaz průmyslu a dopravy je mocným lobbistickým uskupením, které má díky schopnostem Jaroslava Hanáka vždy velmi blízko k vládní politice. S minulou vládou měl problém, bojoval s Janou Maláčovou kvůli její politice rozdávání peněz. Současnou prioritou je podle něj dostavění jádra. „V roce 2029 bychom měli začít stavět,“ říká. Mezi další priority matadora české ekonomické diplomacie patří uvolnění českého trhu práce pro zahraniční pracovníky, a také oživení zahraničních vazeb. „Musíme se vrátit do Afriky,“ dodává.
Co bude hlavní výzvou pro český průmysl v příštím roce? Oslovili jsme ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy jeho kapitány, majitele i ředitele významných firem, a přinášíme unikátní anketu na toto téma. Každá firma řeší své vlastní výzvy. Ale některé problémy jsou společné pro všechny. Kromě pandemie a rostoucí inflace trápí lídry firem, které táhnou tuzemskou ekonomiku, také nedostatek pracovníků nebo nejasnosti kolem Green Dealu. Příležitost naopak vidí v rozšiřování nových technologií, ať už jde o elektromobilitu či jiná chytrá řešení. Žádné černé scénáře před sebou klíčoví lidé průmyslu nevidí, naopak věří, že tuzemská ekonomika bude opět šlapat.
Německo se potácí nad demografickou propastí. Zvyšuje se riziko, že za několik let ztratí status země, kde se dobře žije a je považována za prosperující stát s vysokou životní úrovní. Vyplývá to z nové studie Institutu německé ekonomiky (IW).
Covidové dluhy, které se dnešní optikou jeví jako problém, nejsou nic v porovnání s dlouhodobými dopady demografického vývoje na veřejné rozpočty. Je třeba, aby se hospodářsky vyspělé země zaměřily zejména na reformy trhu práce a penzijního systému, bez kterých bude hrozit zvyšování daní, uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém dlouhodobém hospodářském výhledu.
Trh práce po letních dovolených v září opět ožívá. Zaměstnavatelé jsou horlivý do náboru a přijeli pendleři.
Stát by se neměl dál zadlužovat, shodli se experti v debatě pořádané Hospodářskou komorou (HK). „Pokud někdo neustále snižuje daně a zvyšuje zadlužování, znamená to jediné - že bude muset začít daně zase zvyšovat, rozpočtu nemohou pouze klesat příjmy, to my, podnikatelé, dobře víme,” zdůraznil prezident HK Vladimír Dlouhý.
Najít dobrého programátora je těžké již řadu let. V postcovidovém světě je ale stejně těžké najít i dělníka nebo technicky vzdělaného zaměstnance. A jde o celosvětový jev, naznačuje průzkum Manpower.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
