Burzovní medvědi v uplynulém týdnu ohlásili mohutný návrat. Výsledkem je vysoká volatilita a několik dní mohutných poklesů na amerických burzovních trzích. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 se tedy prozatím odkládá a do konce roku už by se toho tolik stihnout ani nemuselo. Důvodem tržních poklesů je sílící obava, že americká ekonomika nedostatečně zpomaluje a Fed bude muset znovu sáhnout k růstu sazeb až o 75 bazických bodů.
Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Turecký prezident Erdogan se vidí jako zprostředkovatel míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Zlepšující se nálada na trzích, lepší výsledky firem a výrazné uzavíraní „krátkých pozic“ vynesly americké indexy (zejména technologický Nasdaq) opět k výšinám. Investoři jsou zjevně přesvědčeni, že to nejhorší je za námi. Historicky recese v USA přinesla větší pokles indexů (průměrně americký index S&P 500 klesá o více než třetinu hodnoty v medvědím trendu), než by odpovídalo současnému stavu. Uvidíme časem, kde nakonec bude pravda.
Rusko se ve snaze obejít sankce přijaté Západem kvůli válce na Ukrajině obrací na Turecko jako na potenciálního obchodního partnera, píše deník The Washington Post. Moskva před setkáním prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči předložila Turecku návrh, který by jí umožnil obejít embargo na ruskou ropu přijaté Evropskou unií, a snaží se také vyhnout bankovní izolaci, tvrdí deník.
Energetická skupina ČEZ zahájila odchod z Turecka. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání je také podmíněno sjednáním bankovního financování. Prodej padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez je součástí strategického záměru ČEZ zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia, vyplývá z tiskové zprávy.
Zástupci Ruska a Ukrajiny se podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Umožnit to má vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku ruského útoku proti sousední zemi. Ceremonie v Istanbulu se zúčastnili také generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dohoda má Ukrajině umožnit export okolo 22 milionů tun obilí, které kvůli válce uvázly v přístavech, Rusku pomůže vyvážet jeho zemědělskou produkci a hnojiva na světový trh, uvedla agentura AP
Turecko původně deklarovalo, že bude bránit vstupu Finska a Švédka do Severoatlantické aliance. Na summitu NATO však prezident Erdogan nakonec otočil a podepsal memorandum o přístupu těchto zemí do NATO.
Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů.
Luxusní resort Kaplankaya poblíž tureckého města Bodrum byl letos zařazen mezi top dovolenkové destinace prestižního výběru Daily Mail. Resort, který i nabízí 140 pokojů a 27 vil, vybudovala Tereza Maxová spolu se svým manželem, tureckým miliardářem Burakem Oymenem. Reportér byznysového portálu newstream.cz resort navštívil. „Češi jsou rozhodně mezi návštěvníky z top deseti zemí,“ prozradil Sarp Okçuoğlu, obchodní šéf společnosti Six Senses, která resort provozuje.
Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, jehož plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
