Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
Ruská invaze a válka na Ukrajině zřejmě bude znamenat také vážné ztráty pro turecké podnikatele v cestovním ruchu, z nichž mnozí se už výrazně zadlužili kvůli uzávěrám způsobeným pandemií nemoci covid-19. Ruští a ukrajinští turisté se totiž podílejí více než čtvrtinou na počtech zahraničních návštěvníků v Turecku.
Nejpravděpodobnější lokalitou pro obří základnu je Polsko, nelze však vyloučit ani Rumunsko kvůli jeho poloze u Černého moře. „Je zjevně na čase opustit bezpečí dosavadních základen v Belgii, Německu, Itálii a USA,“ píše pro agenturu Bloomberg bývalý admirál amerického námořnictva James Stavridis, který mezi lety 2009 a 2013 byl vrchním velitelem spojeneckých sil NATO.
Svět se ocitá v horečce zájmu o nákup letních zájezdů, pro Čechy je hitem Turecko. Nahrává jim k tomu i silná koruna. Největší světová cestovka TUI hlásí mimořádný růst sháňky, jenž i o 20 procent předčí zájem z doby před pandemií.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Turecká lira se propadla na svoji nejslabší úroveň vůči české koruně v historii. Odpoledne středoevropského času dokonce propadla pod úroveň kursu čítající dvě koruny za liru. Lira se prodávala i jen za 1,97 koruny. Ještě včera se přitom prodávala nejníže za 2,09 koruny.
