Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.
Předposlední květnový týden se opět nesl spíše ve znamení výprodejů a skutečně vysoké volatility na akciových trzích. Po krátké přestávce se do hry vrátily obavy z utažení měnové politiky v USA. Šéf Fedu Jerome Powell v úterý večer opět zmínil možnost silnějšího utažení měnové politiky a trhy si to vyložily negativně.
Světové akcie se dál postupně propadají a nepochybně se jedná se o největší změnu trendu za uplynulou dekádu. Poslední hradba proti opakovaným poklesům padla, Fed v reakci na propady nezahajuje QE, ale plánuje QT (quantitative tightening). To znamená v praxi pokračující setrvání volatility na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Podobný vývoj na trzích by snad zkušený trader našel naposledy v roce 2008-2009.
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Uklidnění na akciových trzích pokračuje, tak by bylo možné vystihnout uplynulý týden. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita na trzích se může vrátit.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Mírný ústup z maxim, tak by se dal jednoduše popsat uplynulý týden. Obchodování se po zběsilém růstu, který trval nepřetržitě šest dní, rozhodlo vybrat si mírnou přestávku.
