Obliba zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině roste. Nyní mu věří více než 44 procent lidí, tedy více než v kterékoliv jiné zemi v Evropě. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil ukrajinský institut Centrum Nová Evropa. Nejvíce oblibu v Ruskem napadené zemi ztrácí končící americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz.
Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ceny potravin v Rusku stále dramaticky rostou. Jen máslo od prosince loňského roku zdražilo o třetinu. Slunečnicový olej a zelenina patří k dalším položkám, které zaznamenávají pokračující růst cen. Ruská centrální banka minulý měsíc zvýšila úrokové sazby na 21 procent, což je nejvyšší úroveň za více než 20 let, ale vysoké sazby zatím inflaci nesnížily. K situaci se vyjádřil i prezident Vladimir Putin, který popřel, že by Rusko vyměnilo máslo za zbraně. Z růstu cen viní šéf Kremlu „nepřátelské země“.
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena chce Ukrajině škrtnout dluh ve výši 4,65 miliardy dolarů (111,5 miliardy korun). Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že je to další krok, jak posílit podporu Ukrajiny před nástupem zvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa.
Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, uvedl Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.
Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou.
V případě, že Putinův režim uspěje ve válce na Ukrajině, nezastaví se a bude otázkou času, kdo se stane jeho dalším cílem, varoval představitel ukrajinské tajné služby SBU na sněmovní konferenci Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě. Řekl, že boj proti ruské agresi není pouze na bitevním poli, ale i v rovině informační války, manipulace a subverzních operací. Jméno zástupce tajné služby nebylo na konferenci uvedeno.
Nasazení severokorejských vojáků do bojů proti Ukrajině má mimořádně významný dopad na bezpečnost ve východní Asii. Podle agentury AFP to při návštěvě Kyjeva řekl japonský ministr zahraničí Takeši Iwaya.
Ukrajina musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou. Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že válka s Ruskem po nástupu nové americké administrativy skončí rychleji. Současně připustil, že situace na frontě je složitá.
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Kyjev tyto informace popřel.
