Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider.
Americký exprezident Donald Trump si postěžoval, že žádosti Ukrajiny o podporu Spojených států „neberou konce“, a uvedl, že v případě jeho znovuzvolení by byla záležitost rychle „urovnaná“. Podle Trumpa se „to musí zastavit“, z jeho slov ovšem nebylo zcela jasné, zda lídr Republikánské strany odkazoval na americkou pomoc nebo celou ruskou agresi.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dnes oznámila další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů, téměř 35 miliard korun. Půjde na obnovu energetické infrastruktury a humanitární pomoc, uvádí agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinské jednotky podle šéfa Kremlu musí opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile to Kyjev učiní a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, cituje TASS ruského vůdce.
Tři pětiny Ukrajinců si myslí, že hlavním cílem Ruska ve válce proti Ukrajince je genocida a vyhlazení ukrajinského národa, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KMIS) z minulého měsíce.
Ruské invazní síly používaly během 85 dní trvajícího obléhání ukrajinského města Mariupol v roce 2022 jako vojenskou taktiku hladovění civilistů. Uvedla to podle agentury Reuters organizace specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance ve své zprávě.
Lídři nejbohatších států se rozhodli, že využijí částečně ruské peníze na pomoc Ukrajině. Do napadené země mají plynout mimo jiné úroky ze zmražených aktiv ležících na účtech mimo Rusko. Ukrajina je přitom získá ve formě půjčky. Jde o bezprecedentní krok, jehož dlouhodobé dopady nikdo nezná a ani neřeší. Téměř jistě ale budou mít vliv na cenu zlata.
Lídři zemí skupiny G7 se na summitu v Itálii shodli na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), využijí k tomu výnosů ze zmrazeného ruského majetku.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard korun).
Rusko na vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění, která zveřejnil deník The Financial Times.
