Evropská komise hodlá poskytnout Ukrajině půjčku v objemu až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard korun). Na návštěvě Kyjeva to oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Půjčka je součástí plánu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 poskytnout Ukrajině úvěry za 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun), jejichž záruky mají tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Počet Ukrajinců a Rusů zabitých nebo zraněných ve dva a půl roku trvající válce dosáhl odhadem jednoho milionu, napsal list The Wall Street Journal (WSJ).
Ruský prezident Vladimir Putin výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180 tisíc na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu. Je to potřetí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, co Moskva rozšířila řady armády, připomněl ruskojazyčný server BBC.
Ukrajina stále čeká na souhlas Spojených států s údery dalekonosnými zbraněmi na cíle v hloubi Ruska. Potřebná povolení Kyjev zatím nedostal, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s moderátorem americké televize CNN Fareedem Zakariou.
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Polsko chce, aby Ukrajina mohla využívat střely dlouhého doletu proti cílům na ruském území, uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski po jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Varšava chce zvýšit tlak na Moskvu, uvedl podle agentury Reutets šéf polské diplomacie.
Ruská vojska v Kurské oblasti, do které 6. srpna vpadly ukrajinské jednotky, přešla do protiútoku, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na neoficiální informace. Podobně o ruském protiútoku informuje zpravodajský portál Meduza, působící z lotyšského exilu. Ukrajina zprávy o ruském protiútoku a postupu ruských sil v Kurské oblasti podle BBC dosud nekomentovala.
Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.
Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání zprávy o dodávkách íránských zbraní označil za „ošklivou propagandu“ s cílem zakrýt západní vojenskou pomoc Izraeli.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 144 ukrajinských bezpilotních prostředků, které útočily na devět ruských regionů. Podle agentur to oznámilo ruské ministerstvo obrany. Zhruba 20 dronů útočilo na Moskevskou oblast. Při jednom z úderů zemřela žena.
Na Ukrajině bojují jednotky, které mají nacistické označení a které se tak patrně i chovají, řekl slovenský premiér Robert Fico, aniž uvedl bližší podrobnosti. Ve válce na Ukrajině, která se přes dva roky brání ruské vojenské invazi, označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu. Fico v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem už v minulosti opakovaně kritizoval Kyjev i západní země.
Ceny ropy 🛢 uprostřed týdne mírně rostou 📈. Investoři očekávají, že skupina OPEC+ tento týden oznámí prodloužení omezení dodávek. Na trhu nadále převládá zvýšené geopolitické napětí. Severomořská ropa Brent roste o 0,4 procenta nad 73,90 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 0,4 procenta a drží se lehce nad 70,2 dolaru za barel.
Americká automobilka General Motors (GM) odepíše za operace v Číně více než pět miliard dolarů (120 miliard korun). Jeden tamní společný podnik musí restrukturalizovat a druhému klesla hodnota. S odkazem na sdělení firmy akcionářům o tom informuje agentura Reuters.
