Za prvních osm měsíců hospodařila vláda s výrazně nižším schodkem než v předchozím roce. Jenže... „za poklesem deficitu státního rozpočtu je výhradně vyšší daňový výběr,“ komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard.
Tisíce lidí prchajících z Ruskem kontrolovaných regionů na jihu Ukrajiny přicházejí do města nedaleko největší evropské jaderné elektrárny navzdory obavám z možné radiace kvůli bojům. Pro mnohé z nich je ostřelování jejich měst naléhavějším nebezpečím.
Svět potřebuje více ropy a zemního plynu a měl by pokračovat v provozu jaderných elektráren a zároveň masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Z konference v norském Stavangeru to evropským energetickým lídrům vzkázal nejbohatší muž planety Elon Musk, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).
Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
Strašná ostuda našeho státu teď probíhá před holešovickou tržnicí v Praze. Nedůstojně tam zacházíme s ukrajinskými maminkami a babičkami, které dlouhé dny čekají na humanitární dávku u speciálního Úřadu práce pro Ukrajince. Ale teď už se o tom ví, je to řešitelné a měly by zafungovat okamžité kroky státních institucí k řešení. Stát dělá chyby, stává se to a v komplexních systémech je to úplně normální. Ale pak musí reagovat a napravit je, jinak je to velké selhávání státu a jeho představitelů, míní bývalý šéf české Transparency International David Ondráčka.
Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. V konkurzu se rozprodá majetek dlužníka a výtěžek se rozdělí mezi jeho věřitele.
Recese v eurozóně nenastane. Už nastala. Alespoň to tvrdí bankéři prestižní švýcarské banky UBS. Zatím se jedná o recesi mírnou, protože do Evropy zatím stále přitéká ruský plyn. Pokud by byl plyn na příděl, půjde o mnohem hlubší problém, uvádějí ekonomové.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
V americkém horském letovisku Jackson Hole začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie COVID-19.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
