Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.
Naprostá většina ukrajinských uprchlíků, kteří našli dočasné útočiště v Česku, má vysokoškolské vzdělání. Více než polovina z nich pak hodlá v zemi nastoupit do zaměstnání. To jsou závěry studie „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity.
Jsou to čísla, která už nejde jen tak přehlédnout. Koalice SPOLU poprvé od parlamentních voleb propadla za ANO, proti letošnímu dubnu si podle čerstvého průzkumu společnosti Kantar pohoršila o pět procentních bodů. Na výsledku se podepsala padající obliba ODS, TOP09 a KDU-ČSL zůstávají pod hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory.
Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedla to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
Česká republika dostane prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO) dalších zhruba 14 miliard korun. Využít by se mohly i v souvislosti s uprchlickou krizí v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). NPO je podkladem pro čerpání peněz z mimořádného fondu, který připravila Evropská unie v souvislosti s koronavirovou pandemií. Česko původně mělo možnost získat 179 miliard korun.
Manželka amerického prezidenta Joea Bidena Jill se chystá na cestu po Rumunsku a východním Slovensku. Uvedla to kancelář první dámy Bílého domu. Po cestě šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové do Kyjeva jde o další americkou političku, která letí podpořit protiruské nálady v ohroženém ruskou expanzí regionu.
Raiffeisenbank ode dneška na všech pobočkách s pokladnou v Česku přijímá ukrajinské hřivny. Fyzické osoby si je mohou vložit na osobní účet, kde se podle jejich výběru konvertují na vybranou měnu. Peníze z účtu je možné vybírat okamžitě a bez omezení na pokladně pobočky nebo v bankomatech. Ostatní velké banky podle informací tuto službu zatím nenabízejí.
Více než devět miliard eur (220 miliard korun) poskytli dárci při dnešní akci na podporu Ukrajinců iniciované Evropskou komisí a kanadskou vládou, oznámila na Twitteru předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Miliardou přispěla Evropská komise, další miliardu již navíc jako půjčku poskytne Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v současnosti odhaduje celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Česko chce o pomoci jednat s Evropskou komisí. Dosavadní pomoc z EU podle Stanjury stačit nebude.
Pracovní úřad aktuálně eviduje téměř 30 tisíc volných míst vhodných pro ukrajinské občany prchající před válkou. Dalších minimálně deset tisíc jich může nabídnout i gastronomický sektor, který ale zpravidla zaměstnance hledá mimo úřady práce.
Takzvaná reciproční cla, jež se ve středu chystá oznámit americký prezident Donald Trump, začnou platit ☝ okamžitě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Bílý dům. Cla na dovoz automobilů Američané začnou vybírat podle plánu od čtvrtka 3. dubna.
Francouzský odvolací soud uvedl, že ☝ rozhodnutí o odvolání šéfky krajní pravice Marine Le Penové proti odsouzení ze zpronevěry by mělo padnout do léta 2026. Informují o tom francouzská média, podle nichž by se tak politička v případě úspěchu odvolání teoreticky ještě mohla ucházet o prezidentské křeslo v roce 2027.
Jen dnes na devizových trzích 📈 posiluje, zatímco dolar stagnuje. Investoři podle agentury Reuters zpracovávali nejnovější ekonomické údaje z USA a očekávali oznámení americké administrativy o clech.
Ruský prezident Vladimir Putin 🤝 přijal v Kremlu vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého bosenská justice vydala mezinárodní zatykač. O schůzce v Kremlu informoval podle médií Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který další podrobnosti neuvedl. Dodik uvedl, že v Moskvě bude i 9. května na oslavách sovětského vítězství ve druhé světové válce.
Gruzínský parlament dnes ve třetím čtení schválil zákon, který ❌ zakazuje přímé i nepřímé financování televizních a rozhlasových stanic ze zahraničí. Zákon se vztahuje i na sociální, nikoliv však na komerční reklamu, napsal server Gruzija online. Poslanci vládnoucí strany Gruzínský sen také - bez jediného hlasu proti - definitivně přijali zákon o zahraničních agentech, který má podle serveru Civil.ge postihnout nevládní organizace a nezávislá média financovaná ze zahraničí.
Pražská burza dnes posílila. Index PX 📈 stoupl o 0,41 procenta na 2115,21 bodu. Nahoru burze pomohl především růst akcií energetické firmy ČEZ. Nejvýrazněji zdražily akcie strojíren Doosan Škoda Power.
Čínský prezident 👴 Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.
Evropská komise navrhla úpravu systému pokut pro výrobce 🚗 aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Oznámila to Evropská komise.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
Americký viceprezident 👨 J.D. Vance se chystá tento měsíc navštívit Itálii, kde se chce setkat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, napsala dnes agentura Bloomberg. Zároveň připomněla, že chystaná návštěva přichází v době, kdy se evropští lídři, včetně Meloniové, snaží hledat způsoby, jak zareagovat na masivní změny v zahraniční politice nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa.