Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazeb o půl i jen o čtvrt procentního bodu.
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,25 procenta. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,25 procenta a lombardní sazby na 6,25 procenta. ČNB to uvedla na svém webu. Rozhodnutí rady analytici očekávali. Nynější úroveň sazeb je nejnižší od začátku května 2022.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Česká národní banka (ČNB) příští týden možná ještě sníží úrokové sazby. Poté ale bude k dalšímu snižování sazeb přistupovat velmi opatrně, řekl guvernér ČNB Aleš Michl na Diskusním fóru ČNB v Pardubicích. Snižovat úrokové sazby začala ČNB loni v prosinci, od té doby klesla základní úroková sazba ze sedmi procent na 5,75 procenta.
Půl procenta. O tolik s největší pravděpodobností sníží rada České národní banky základní úrokovou sazbu již na dnešním zasedání. Umožňují jí to mimořádně dobrá data o inflaci, která patří k nejnižším v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že úroky Evropské centrální banky nadále stagnují, lze očekávat další mírný propad kurzu koruny vůči společné evropské měně. To přitom může mít i mírný proinflační vliv.
Míra nezaměstnanosti v Česku letos v únoru vykázala úroveň rovných čtyř procent, a to souladu s většinou očekávání. Stejnou úroveň vykázala rovněž v lednu. Lednová a únorová čtyřprocentní míra nezaměstnanosti představuje její nejvyšší úroveň od dubna 2021.
Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Po roce a půl konečně začaly klesat základní úrokové sazby. Po drastických sedmi procentech, kdy na hypotéku nedosáhl ani člověk s platem sto tisíc korun, se půjčky stávají dostupnější. Je to onen dlouho očekávaný přelom v ekonomické kondici naší země?
Míra nezaměstnanosti v Česku roste, je nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby snížila úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu.
Většina oslovených analytiků čeká, že bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním zasedání po roce a půl poprvé sníží základní úrokovou sazbu. Experti se shodují, že snížení bude o 25 bazických bodů, tedy ze sedmi procent na úroveň 6,75. Stejně tak většina oslovených očekává další pokles sazeb během příštího roku, některé odhady hovoří o poklesu až o tři procentní body k úrovni 4 procent. Na kurz koruny by případné snížení sazeb nemělo mít výraznější vliv, obchodníci s měnami totiž do současného kurzu již započítávají očekávané snížení úrokové míry.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
