Medvědi pod tlakem růstu sazeb znovu ovládají trhy. Reálná hrozba dalšího utahování měnové politiky ze strany Fedu převládla nad optimistickými pohledy analytiků z minulých týdnů. Hlavní americký index S&P 500 se ponořil opět pod 3800 bodů, zejména technologický sektor se stal terčem prodejců. Bitva centrálních bank s inflačními tlaky se tedy rozhodně nezdá skončena.
Investiční profesionálové utíkají k hotovosti jako nikdy za dvacet let. Trvalejší růst akcií je ale na dohled. Kanadská centrální banka už zahájila otočku měnové politiky, komentuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Evropská centrální banka (ECB) na zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
Evropská centrální banka zvýšila podle očekávání úrokové sazby. Tento krok zdraží českým firmám eurové úvěry. Jen za poslední rok si české podniky půjčily v eurech 200 miliard korun, komentuje Tomáš Kudla ze společnosti Ebury.
Akciové trhy v uplynulém týdnu hledaly svůj směr a postupně se vrátily blíže svým minimům. Akcie trpí nadále silným dolarem, vysokými sazbami a nejistotou, zda se již konečně podaří zkrotit inflaci. Tak trochu furt to samé. Hlavní americký akciový index S&P 500 poklesl k hladině 3700 bodů. Přesto je pozitivní, že výsledky institucí v 3. čtvrtletí zatím působí docela slušně.
Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Událostí číslo jedna uplynulého týdne bylo zveřejnění amerických ukazatelů inflace, výrobní i spotřebitelské. Data trhy přežvýkaly negativně, a to s vidinou dalšího výrazného růstu sazeb. Klíčový americký index S&P 500 se propadnul pod letošní minima na úrovni 3600 bodů. Co to znamená pro další vývoj burzy? A jaká jsou aktuální data o růstu domácí cenové hladiny?
Meziroční inflace ve Spojených státech v září dosáhla 8,2 procenta, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 procenta. Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné.
Evropská centrální banka zvýšila v červenci úrokové sazby poprvé po jedenácti letech a zároveň po sedmi letech do kladných hodnot. Sazby zvýšila i v září a oznámila, že je připravena na další zvýšení. Podle šéfa belgické centrální banky Pierra Wunsche by nebylo překvapením, kdyby se sazba přehoupla přes tři procenta, napsal server CNBC.
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v září mírně vzrostla na 5,83 procenta ze srpnových 5,73 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od začátku roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 7,2 miliardy korun, což je proti srpnu pokles o 30 procent. Meziroční propad zrychlil na 82 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Hospodářské vyhlídky globální ekonomiky klesají. Vlivné světové organizace se v posledních týdnech předhánějí v tom, kdo více sníží predikci hospodářského růstu.
