
Inflační tlaky v USA zůstávají silné. Fed bude sazby dál zvyšovat
MoneyMeziroční inflace ve Spojených státech v září dosáhla 8,2 procenta, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 procenta. Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné.
Meziroční inflace ve Spojených státech v září dosáhla 8,2 procenta, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 procenta. Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné.
Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po dnešním zasedání bankovní rady ČNB. Rada dnes zachovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od konce června.
Bankovní rada ČNB ponechala podle očekávání úrokové sazby na stávající úrovni, uvedla to mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu, uvedl Michl na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady ČNB.
Japonský jen ve čtvrtek prudce posílil v reakci na vládní intervence, které mají podpořit oslabenou měnu. Analytici však varují, že Japonsko může mít problém s udržením silného jenu delší dobu.
Švýcarská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,5 procenta. Je to nejvýraznější zvýšení za dobu existence této centrální banky. Švýcarsko bylo poslední evropskou zemí se zápornou základní úrokovou sazbou a dnešní zvýšení je ve Švýcarsku teprve druhé za posledních 15 let, upozornila agentura Reuters. Centrální banky po celém světě nyní zpřísňováním měnové politiky reagují na rostoucí inflaci.
Americký Fed zvýšil sazby o očekávaných 0,75 procentního bodu. Rozhodnutí centrálních bankéřů bylo podle agentury Bloomberg jednomyslné.
Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset zvýšit své úrokové sazby na úroveň omezující hospodářský růst, aby tak oslabila poptávku a dostala pod kontrolu nepřijatelně vysokou inflaci. Uvedla to podle agentury Reuters šéfka ECB Christine Lagardeová.
Americká centrální banka (Fed) dnes rozhodne o nastavení své měnové politiky. Podle předních zpravodajských agentur se předpokládá, že opět zvýší své úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní úrok Fedu by tak stoupl do rozpětí tři až 3,25 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 14 let. Kvůli rostoucím úrokovým sazbám ve Spojených státech sílí obavy, že americká ekonomika vstoupí do recese.
Pandemie, inflace, válka na Ukrajině a zprávy o nadcházející recesi. To není zrovna zdravé podhoubí pro růst světového bohatství. Přesto se do pěti let podle studie Credit Suisse počet dolarových milionářů zvýší o 40 procent celosvětově, v Číně se dokonce zdvojnásobí.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.