Ekonomické zpomalení, které očekávali analytici, se stále nedostavuje. Státní i soukromé instituce tak začaly své prognózy vylepšovat. Důvod k radosti ale není, hospodářské zpomalení se jen odsouvá na příští rok.
Raiffeisenbank v ČR v prvním pololetí letošního roku meziročně stoupl čistý zisk o 78,4 procenta na 3,01 miliardy korun. Banka uvedla, že její aktiva vzrostla o 15,5 procenta na 593 miliard korun. Zisky letos výrazně rostou také ostatním velkým bankám.
Jednorázový bonus 1500 liber přidá k srpnové výplatě britská HSBC. Snaží se tak svým níže postaveným zaměstnancům pomoci překonat razantní nárůst cen, který se v Británii blíží deseti procentům, uvádí agentura Bloomberg.
Příští týden ve čtvrtek zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.
Tuzemská ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí oproti tomu předchozímu vykázala mírný růst. Je to pozitivní výsledek, i když zatím jen předběžný. V každém případě české hospodářství výrazně zpomaluje. Ještě na začátku roku překvapilo mezikvartálním tempem 0,9 procenta, které se nyní přiblížilo nule (0,2 procenta).
Americký Federální rezervní systém (Fed) zvýšil svou základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na rozmezí 2,25 až 2,50 procenta. Důvodem je snaha zchladit nejintenzivnější inflaci ve Státech od 80. let. Učinil tak navzdory signálům o zpomalování ekonomiky a nástupu případné recese, uvedla agentura Reuters. Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků.
Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?
Japonsko je strukturou ekonomiky náchylné na rostoucí ceny energií. Problém v posledních měsících představuje také slabý jen.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ukazatel recese, o kterém se nyní na Wall Street nejvíce mluví, je nejvýš za poslední dvě desetiletí a obavy investorů, že americká ekonomika směřuje ke zpomalení, sílí. Tím ukazatelem je výnosová křivka a její trend, kdy se úroky dlouhodobých vládních dluhopisů dostanou pod ty krátkodobé. Takzvaná inverze předcházela každé recesi v USA za poslední půlstoletí, takže je považována za předzvěst ekonomické zkázy – a to se nyní děje, napsal deník The New York Times.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.
