
Inflace ve Švýcarsku je na 30letém rekordu. Zdražují pohonné hmoty i zelenina
MoneySpotřebitelské ceny ve Švýcarsku v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, nejvíce za 29 let a mnohem více, než čekali ekonomové.
Spotřebitelské ceny ve Švýcarsku v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, nejvíce za 29 let a mnohem více, než čekali ekonomové.
Bitcoin se ve čtvrtek ráno opět ocitl pod psychologickou hranicí 19 tisíc dolarů (asi 447 tisíc korun). Oproti svému loňskému listopadovému rekordu je to o 50 tisíc dolarů méně. Důvodem je rostoucí inflace a zvyšování základních sazeb ze stran centrálních bank i tlak, pod kterým zůstávají standardní akciové trhy, uvedl server CNBC.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Evropské země včetně Česka či Spojené státy s nervozitou a napětím čekají na každé zasedání národních centrálních bank, jestli a hlavně o kolik jednotek či zlomků procenta zvednou v boji proti inflaci základní úrokovou sazbu. V Zimbabwe se pohybují ve zcela jiných číslech – v rámci snahy vyhnout se návratu obří hyperinflace v řádech milionů procent z konce prvního desetiletí nyní centrální banka zvedla základní sazbu z 80 na 200 procent, nejvíce na světě, uvedla agentura Bloomberg.
Rekordní sedmiprocentní úrokové sazby jsou podle ekonoma Davida Marka modelovou ukázkou správného boje s vysokou inflací. Který podle něj možná ještě neskončil. Marek je také členem poradního sboru vlády NERV, který se nyní poprvé sešel. Zvyšování daní podle něj již není zakázané sousloví.
Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.
Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrok o 125 bazických bodů na rovných 7 procent. Reaguje tak na vývoj inflace, která v květnu atakovala hranici 16 procent, a také rostoucí inflační očekávání.
Reálný výnos všech spořicích i termínovaných bankovních vkladů je vzhledem k dvouciferné inflaci záporný a nic na tom nezmění ani dnešní očekávané výrazné zvýšení úrokových sazeb České národní banky. Rychleji naopak banky reagují na růst sazeb zvyšováním úročení hypoték, vyplývá z analýzy Portu.
Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
Ředitelka sekce kanceláře České národní banky Jana Báčová a její kolegyně Markéta Fišerová, ředitelka komunikace, k 30. červnu opustí své funkce.