Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to dnes šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Ani v tom nejhorším možném scénáři, kdy Západ uvalí sankce na ruské energie a komodity, se světové ekonomiky nepřiblíží ropné krizi ze 70. let minulého století.
Základní úrokové sazby ČNB se zřejmě ještě mírně zvýší, ale už jsou velmi blízko svého maxima. Na současné nadprůměrné výši ale nějaký čas zůstanou, prohlásil šéf České národní banky Jiří Rusnok. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na rozhovor pro maďarský zpravodajský web www.vg.hu.
Rusko podle všeho začíná dnes vykazovat známky platební neschopnosti, takže už směřuje k bankrotu. Dnes má totiž vyplácet úrok na svém dluhu, ale cizinci zřejmě žádné peníze neuvidí. Od pondělí pro ně platí v Rusku zákaz výplaty peněz. To je ovšem částečná platební neschopnost, ať už je zdůvodněná jakkoli. Rusko tedy míří ke krachu. Jak asi zareaguje ČNB?
Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Na trhu je nový trend: Nejlevnější hypotéky jsou ty s fixací úrokové sazby na 10 či 15 let. U nich se lze u některých bank dostat i pod čtyři procenta. Ve skutečnosti však nejde o až tak výhodnou nabídku, jak by se mohlo zdát.
Zájem o hypotéky mezi Čechy chladne, neboť na ně jednoduše nemají. A bude hůř.
Průměrná úroková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu zaznamenala v lednu nový rekordní nárůst téměř o půl procentního bodu na 3,43 procenta ročně. Zrychlení růstu úroků se podepsalo i na objemu poskytnutých hypoték. Hypoteční trh ochlazuje, výrazněji v tomu bude pokračovat i v dalších měsících, uvedl Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
