Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu zřejmě o 0,5 procentního bodu na pět procent. Počítají s tím odhady ekonomů, které ČTK oslovila. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Ekonomové ale nevylučují zvýšení základní sazby i o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Nepredikovatelný konflikt na Ukrajině se stal dalším faktorem negativně ovlivňujícím vývoj inflace či další vývoj úrokových sazeb. Kam se až inflace může vyšplhat? Jak vysoké úrokové sazby můžeme letos čekávat? Jaký dopad může mít ukrajinský konflikt na české exportní společnosti? Odpovídá Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Ani v tom nejhorším možném scénáři, kdy Západ uvalí sankce na ruské energie a komodity, se světové ekonomiky nepřiblíží ropné krizi ze 70. let minulého století.
Základní úrokové sazby ČNB se zřejmě ještě mírně zvýší, ale už jsou velmi blízko svého maxima. Na současné nadprůměrné výši ale nějaký čas zůstanou, prohlásil šéf České národní banky Jiří Rusnok. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na rozhovor pro maďarský zpravodajský web www.vg.hu.
Rusko podle všeho začíná dnes vykazovat známky platební neschopnosti, takže už směřuje k bankrotu. Dnes má totiž vyplácet úrok na svém dluhu, ale cizinci zřejmě žádné peníze neuvidí. Od pondělí pro ně platí v Rusku zákaz výplaty peněz. To je ovšem částečná platební neschopnost, ať už je zdůvodněná jakkoli. Rusko tedy míří ke krachu. Jak asi zareaguje ČNB?
Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Tisíce odpůrců vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa v sobotu napříč Spojenými státy vyšly do ulic, aby vyjádřily nespokojenost s vedením země. To podle nich ohrožuje demokracii, napsala agentura AP. Různorodé akce zahrnovaly pochod centrálním Manhattanem, shromáždění před Bílým domem či demonstraci v Massachusetts.
Číst více
Ostravské společnosti Vítkovice Cylinders, která je největším evropským výrobcem bezešvých ocelových lahví, klesly v roce 2023💰💰💰 tržby o 620,7 milionu, tedy skoro o čtvrtinu, na 2,05 miliardy korun. Hospodaření firmy skončilo ztrátou 37,8 milionu korun, v roce 2022 měla čistý zisk 65,6 milionu korun. Vyplývá to z údajů ve výroční zprávě firmy.
Ceny pojištění odpovědnosti z provozu 🚗🚗🚗vozidla v Česku v březnuklesly meziměsíčně v průměru o 86 korun. Průměrná cena povinného ručení činila ročně 7653 korun. Za tuto částku bylo možné podle Broker Consulting POVIndexu sjednat povinné ručení pro vůz Škoda Octavia 1,6 TDI, 85 kW, což je typický automobil v českých domácnostech.
Ruská armáda opakovaně porušila velikonoční 🕊️🕊️🕊️příměří, které v sobotu odpoledne oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Na telegramu to v neděli ráno uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dále podle něj trvá nabídka Kyjeva o prodloužení příměří na 30 dní. Ruská armáda žádné porušení klidu zbraní v noci neohlásila, napsal ruskojazyčný server BBC.
Nákup 🔐🔐🔐kryptoměn plánuje 45 procent Čechů a Češek. Více než čtvrtina, konkrétně 27 procent, je už vlastní nebo někdy vlastnila. Vedle složitosti a finanční rizikovosti se bojí také kybernetických rizik, třetina však netuší, jaká rizika by to měla být. Vyplývá to z březnového průzkumu bezpečnostní společnosti Eset mezi více než 1000 respondenty.
Číst více
Izrael nemá jinou možnost než pokračovat v 💣💣💣bojích v Gaze a neukončí válku, dokud nezničí palestinské teroristické hnutí Hamás, neosvobodí zbývající izraelské rukojmí a nezajistí, že palestinské území už nikdy nebude pro Izrael představovat hrozbu, prohlásil to v sobotu večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Dodal, že nařídil armádě, aby zvýšila tlak na Hamás. Premiérův projev vzápětí odsoudilo fórum rodin rukojmích, které vyzvalo k uzavření dohody o propuštění rukojmích.
