Česká národní banka (ČNB) odejmula Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo, a to z důvodu dlouhodobě přetrvávajících závažných nedostatků v činnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci dnes. V návaznosti na tento krok ČNB podala soudu návrh na zrušení PDZ, její likvidaci a jmenování likvidátora.
Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí letošního roku stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 4,25 miliardy korun, tedy o osm procent, na 59,94 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci června činila 10,621 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 640 miliard korun.
„Škody z povodní jsou všude kolem, půjčky a hypotéky se ale platí dál, “ stěžují si majitelé domů ze zaplavených oblastí. Tuzemské banky si však závažnost situace začaly uvědomovat a snaží se nyní lidem a firmám ze zasažených oblastí situaci alespoň částečně ulehčit. Nabízejí odklady či snižování splátek, bezúročné úvěry, finanční pomoc i konzultace se specialisty banky. Kontakty, jak se spojit se svou bankou, když vás zasáhla povodeň a informace, u které banky můžete přispět na povodňové sbírky, najdete na konci článku.
Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 32 miliard korun, což je proti červenci nárůst o třetinu a nejvíce od ledna 2022. Meziroční růst zrychlil na 130 procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,98 procenta z červencových 5,07 procenta. Pod pěti procenty jsou po více než dvou letech. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Stavební spořitelny poskytly do konce července úvěry za 27 miliard korun. Ve srovnání s prvními sedmi měsíci loňského roku to představuje třetinový nárůst. Počet nových smluv o stavebním spoření se zvýšil o 6,1 procenta na 274 402, vzrostla i cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti stavebních spořitelen.
V červenci bylo v Česku vyhlášeno zatím nejvíce firemních bankrotů v letošním roce, rekordní byl i počet návrhů na ně. Vyhlášeno bylo 64 bankrotů společností, což je o tři více než ve červnu. Zároveň bylo podáno 111 návrhů na bankrot, meziměsíčně o 14 více. Insolvenčních návrhů bylo podáno nejvíce od března 2021. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou poskytla společnost CRIF.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku února 2022. Zpomalení uvolňování měnové politiky po čtyřech předchozích sníženích sazby o půl procenta odpovídá očekávání finančního trhu.
Česká národní banka s účinností od 1. července snižuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. O rozhodnutí bankovní rady informovala členka rady Karina Kubelková. ČNB sazbu snížila s ohledem na pokles systémových rizik v bilanci bankovního sektoru.
Češi jsou vzorní dlužníci, problematických úvěrů hlásí banky jen minimální podíl. A to se nezměnilo ani v roce 2023, kdy na Čechy dolehla vysoká inflace. Ukazují to čerstvá data České bankovní asociace (ČBA).
Češi jsou ve srovnání s ostatními zeměmi EU lepší dlužníci. Zatímco v ostatních zemích roste počet lidí, kteří se dostávají do problémů se splátkami svých dluhů, v Česku to je spíše naopak. Umí své půjčky lépe splácet, říká v rozhovoru pro newstream.cz Michal Straka z agentury Ipsos, která letos v listopadu realizovala k zadlužování výzkum pro Českou bankovní asociaci.
Čínské úřady zahájily vyšetřování jedné z největších stínových bank v zemi Zhongzhi Enterprise Group (ZEG). Úředníci podle BBC uvedli, že ji vyšetřují kvůli "podezření z nezákonných trestných činů". Společnost, která podle některých zpráv dříve vyhlásila bankrot, půjčovala miliardy realitním firmám a její pobočka pro správu aktiv na svém vrcholu spravovala více než bilion jüanů, tedy přes tři biliony korun.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
