Ruský prezident s návrhem přichází v době, kdy se Spojené státy snaží válečný konflikt ukončit. Zástupci USA o možné cestě k míru vyjednávají samostatně s Ukrajinci a s Rusy.
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, s nímž se v únoru v Bílém domě dostal do roztržky. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné. Později doplnil, že se necítil pod tlakem.
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině, včetně území a elektráren. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Chystaný hovor potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10.000 vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Dnes to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří.
Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff očekává, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff to dnes řekl podle agentury Reuters stanici CNN. Američané se chystají v příštích dnech hovořit i s ukrajinským představiteli.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Britský premiér Keir Starmer po virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě mírové dohody s Ruskem, napsala agentura Reuters. Podle ministerského předsedy se jednání posouvá do operační fáze, příští týden se v Británii sejdou vojenští představitelé.
Cenou za příměří na Ukrajině čelící ruské agresi nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina měla ustoupit ze svých požadavků. Ministryně to uvedla po setkání se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr obrany před novináři poděkoval za veškerou pomoc, kterou ČR Ukrajině poskytuje, politickou i vojenskou. Jednání označil za produktivní.
