Na moskevské burze se v pondělí začne obchodovat s cennými papíry. Stane se tak poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích ekonomických a sankčních dopadů.
Vzhledem ke zpožděním při dosahování svých cílů a neúspěchu při kontrole ukrajinského vzdušného prostoru Rusko pravděpodobně spotřebovalo mnohem více zbraní odpalovaných ze vzduchu, než původně plánovalo. Informovalo o tom britské ministerstvo obrany.
Ruská invaze a válka na Ukrajině zřejmě bude znamenat také vážné ztráty pro turecké podnikatele v cestovním ruchu, z nichž mnozí se už výrazně zadlužili kvůli uzávěrám způsobeným pandemií nemoci covid-19. Ruští a ukrajinští turisté se totiž podílejí více než čtvrtinou na počtech zahraničních návštěvníků v Turecku.
Premiér se zdráv vrátil z Kyjeva, světový tisk českého předsedu vlády a jeho protějšky z Polska a Slovinska za jejich misi celkem chválí. Politici vládní koalice jsou tou slávou přímo opilí. Jestli záhy nevystřízliví, podaří se jim jediné - svést symbolický význam cesty na vedlejší kolej.
Dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu se začínají projevovat na každodenním životě Rusů. Dramaticky se zdražují běžné potraviny, i elektronika. Problém je i s léky, upozorňuje CNN. „Nevíme, co bude dál,“ bojí se běžní Rusové.
Zabavené jachty, luxusní nemovitosti nebo sportovní kluby zřejmě nebudou podle agentury Bloomberg dostatečně silným tlakem na ruské elity, na ruského prezidenta Vladimira Putina jej tak podle všeho nepřenesou. Ruští oligarchové totiž nadále přesouvají svoje majetkové podíly tak, aby o ně nepřišli.
Jak se na současnou ruskou invazi dívají historikové? Jedná se o dějinný konflikt, nebo časově omezenou událostí bez vážnějších konsekvencí? Přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu pro agenturu Bloomberg popsal sedm klíčových bodů, které rozhodnou, a na historických paralelách ukazuje, jak by mohly dopadnout. Naděje na dobrý konec? Spíše malá a může nás čekat druhá studená válka a po Kyjevu může následovat Tchaj-wan.
Ukrajina má v současné době dostatek základních potravin a její zásoby plynu představují podle ukrajinského premiéra Denise Šmyhala zhruba třetinu její roční spotřeby.
Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli,
„Nevracejte nás zpět do roku 1917,“ žádá nejbohatší Rus a největší akcionář těžního giganta Norilsk Nickel Vladimir Potanin vládu Vladimira Putina. Konfiskace majetku západních společností, které kvůli invazi na Ukrajinu opustily ruský trh, by podle něj zemi vrhla o 100 let zpátky, kdy k podobnému kroku přistoupili bolševici po velké říjnové revoluci. Na jeho prohlášení, výjimečné kritické mezi ruskými oligarchy vůči ruské invazi, upozornil server CNN.
„S okamžitou platností jsme zrušili dostupnost všech našich produktů z Ruska a Běloruska a pozastavili veškeré marketingové a prodejní operace v těchto zemích,“ napsal CEO Avastu Ondřej Vlček na firemním blogu. Připomněl, že v Rusku Avast podniká už 20 let a každoročně ruské vládě odvede na dani z obratu přes 50 milionů korun. „Tyto peníze mohly být potenciálně použity na financování války. Teď už ne,“ dodal Vlček na Twitteru.
