Věda a byznys, propojené nádoby, jedno bez druhého nemůže být. Objevy a poznatky ze všech možných oblastí vědy od buněčného výzkumu po umělou inteligenci (AI) zejména z pera specializovaného dlouholetého novináře Josefa Tučka. DNA, genetika, dobývání vesmíru, boj s nemocemi, paliva budoucnosti, superodolné potravinářské plodiny, robotické operace. Malé i velké objevy, které mohou změnit svět k lepšímu.
Část z 30 milionů, které zatím alokovala skupina CSG do nově vzniklého nadačního fondu, bude mířit na podporu vzdělávaní a nadaných studentů a také vědeckých pracovišť. Fond podpoří i dobrovolné hasičské sbory a zaměstnance skupiny po celém světě.
Britskému batoleti byl navrácen sluch poté, co se jako první člověk na světě zúčastnilo průkopnické studie genové terapie, která podle lékařů znamená novou éru v léčbě hluchoty. Informoval o tom list The Guardian.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.
Lidské buňky použitelné pro výzkum a vývoj nových léků nabývají na ceně. Nyní půjde některé označovat neměnným kódem, aby se dalo pohlídat jejich komerční využití. A to není všechno: o ty světově úplně nejznámější buňky se nyní vede právní bitva. Patřily již dávno zesnulé Henriettě Lacksové, jejíž příběh zaujal i Hollywood.
Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství.
Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.
Až u patnácti procent lidí se projevují alergické reakce na kočky. Americká společnost InBio proto vyvíjí geneticky upravená zvířata, která by přecitlivělé reakce nevyvolávala, takže by se mohla prosadit na trhu s domácími mazlíčky. A rozšířit jej i pro hospodářská zvířata.
Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí.
Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.
Vláda podpořila pravomoci NKÚ vůči České televizi a Českému rozhlasu. Kabinet dal souhlasné stanovisko k senátní novele, podle které by NKÚ získal ústavní právo prověřovat hospodaření těchto podniků veřejné služby. Zatím není zřejmé, zda novelu stihne sněmovna projednat do zářijových voleb.
Hnutí ANO neuspělo, Ústavní soud potvrdil přísnější podmínky předčasných důchodů. Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpomalila valorizace a zpřísnila předčasné penze. Cílem novely bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů.
Číst více
