Věda a byznys, propojené nádoby, jedno bez druhého nemůže být. Objevy a poznatky ze všech možných oblastí vědy od buněčného výzkumu po umělou inteligenci (AI) zejména z pera specializovaného dlouholetého novináře Josefa Tučka. DNA, genetika, dobývání vesmíru, boj s nemocemi, paliva budoucnosti, superodolné potravinářské plodiny, robotické operace. Malé i velké objevy, které mohou změnit svět k lepšímu.
Část z 30 milionů, které zatím alokovala skupina CSG do nově vzniklého nadačního fondu, bude mířit na podporu vzdělávaní a nadaných studentů a také vědeckých pracovišť. Fond podpoří i dobrovolné hasičské sbory a zaměstnance skupiny po celém světě.
Britskému batoleti byl navrácen sluch poté, co se jako první člověk na světě zúčastnilo průkopnické studie genové terapie, která podle lékařů znamená novou éru v léčbě hluchoty. Informoval o tom list The Guardian.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.
Lidské buňky použitelné pro výzkum a vývoj nových léků nabývají na ceně. Nyní půjde některé označovat neměnným kódem, aby se dalo pohlídat jejich komerční využití. A to není všechno: o ty světově úplně nejznámější buňky se nyní vede právní bitva. Patřily již dávno zesnulé Henriettě Lacksové, jejíž příběh zaujal i Hollywood.
Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství.
Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.
Až u patnácti procent lidí se projevují alergické reakce na kočky. Americká společnost InBio proto vyvíjí geneticky upravená zvířata, která by přecitlivělé reakce nevyvolávala, takže by se mohla prosadit na trhu s domácími mazlíčky. A rozšířit jej i pro hospodářská zvířata.
Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí.
Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
