Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.
Lék, který by spolehlivě, bezpečně a bez námahy zbavil lidi obezity, je svatým grálem farmaceutického průmyslu. Výsledky tu jsou, ale pořád to není ono. V poslední době se však objevily zprávy hned o dvou slibných preparátech. Výsledky z poslední fáze klinický studií totiž zveřejnila firma Novo Nordisk. A pozadu nezůstala ani Eli Lilly.
Spojené státy připravují kampaň, aby nalákaly ruské vědce a technické odborníky na práci do Spojených států. Spousta expertů však z Ruska odchází už nyní.
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
Pendolina 🚆 jezdí v České republice už 20 let, stále ale nemají trať pro využití své maximální rychlosti 230 kilmetrů za hodinu. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Výzkumného ústavu kolejových vozidel (VÚKV) Zdeněk Malkovský.
