V Burgundsku se odehrála hvězdná transakce: Vinařství Domaine William Fevre se přesunulo z ruky do ruky v rámci francouzské elity. Cenovka - skoro 90 milionů eur.
Francouzská Vinalies Internationales je jedna z největších světových vinařských soutěží. Na letošním třicátém ročníku, který se konal ve francouzském městě Cannes, uspělo české vinařství Kolby. „Vína Kolby vylovila z tyrkysových vod azurového pobřeží pět zlatých medailí, což považujeme za obrovský úspěch. Soutěž má ve vinařském světě velké uznání. Je to pro nás stejné, jako kdybychom přivezli pět zlatých medailí z olympijských her,“ hodnotí soutěž Martin Šmíd, obchodní manažer vinařství Kolby.
Škody způsobené mrazem na letošní úrodě vinařů v Česku půjdou do stovek milionů korun. V Čechách pomrzlo 40 procent vinohradů, řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Vinohrady v Čechách ničil noční mráz o víkendu, část úrody poškodil už v noci na pátek. Vinaři na jihu Moravy proto od minulého týdne pozorně sledují několik předpovědních modelů i vlastní meteostanice.
Tuzemské víno je čím dál lepší, stejně tak i vinařství, v nichž se moravská a česká vína rodí. Zejména pak na jižní Moravě v poslední době vyrostla krásná vinařství. Za zmínku stojí i to nejnovější, v Kurdějově, které navrhl architekt Aleš Fiala.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Národ pivařů? Nikoliv. V tuzemsku se produkuje i skvělé víno. Navíc vinařské domy jsou čím dál "hezčí" a kromě degustace lákají i na skvělou architekturu.
Začalo to rekonstrukcí klasicistního zámečku Jabloňka. Nakonec se jeho majitel rozhodl do jeho okolí vrátit i staletou tradici pěstování vína. Kopec v Praze 8 tak po revitalizaci pod taktovkou Marco Maio Architects připomíná Středomoří.
Skleněné sudy v Bordeaux boří vinařské tradice. Víno si v nich zachovává svěžest a čistotu, pochvalují si vinaři. Tradiční dubové sudy jsou ale zatím nezastupitelné zejména v případě zrání červených vín.
Na Pálavě postavili stodolu. Není ale ledajaká, má antické přesahy. Navíc se v ní neskladuje seno, ale víno. Objekt v zóně CHKO navrhli architekti z brněnského Ateliéru Štěpán. Ten se celosvětově proslavil především díky sakrálním stavbám.
Letos se na tuzemský trh dostane rekordní množství lahví Svatomartinského vína. A jaké bude? „Letošní bílá svatomartinská jsou charakteristická vůní květin, jsou svěží a mládí je v nich skvěle cítit. Svatovavřinecké voní po sušených švestkách a Modrý Portugal je charakteristický zahradním ovocem,“ přibližuje šéf Vinařského fondu Jaroslav Machovec v rozhovoru pro Newstream.
Francouzský miliardář žijící ve Švýcarsku a zakladatel jedné z největších světových vinařských firem Pierre Castel dostal platební příkaz zaplatit stovky milionů franků na daních na základě soudního rozhodnutí, které zjistilo, že po desetiletí ve Švýcarsku záměrně skrýval svou identitu šéfa globálního nápojového impéria. Daňová ruka zákona přitom dostihla Castela po téměř třiceti letech, napsala agentura Bloomberg.
