Jestli je Andrej Babiš bezpečnostní riziko nebo ne, stále není jisté. Politici vládní koalice si sice myslí (a také říkají), že ano. Poslanecká sněmovna, v níž mají ODS, T0P09, KDU-ČSL, STAN a Piráti většinu, ale žádné takové ani podobné usnesení nepřijala.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká ratingová agentura Moody's. Vláda však potřebuje vyburcovat veřejnost, aby ta snáze přijala nepopulární kroky typu osekání důchodů či zvýšení daní.
Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle, píše v článku pro Newstream Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Česká vláda má podle analytiků společnosti Cyrrus před sebou nyní jen tři možné scénáře, jak řešit patovou situaci s českým důchodovým systémem. Ani jeden scénář sice tenhle systém nespasí, ale může aspoň zamezit budoucímu katastrofickému kolapsu, který by jinak nastal, pokud by se teď nedělalo nic, tak jako dosud, varuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. A upozorňuje, že stejně bude nutné, aby lidé převzali odpovědnost za vlastní důchod, jinak prožijí svou penzi v chudobě.
Sněmovna schválila po opozičních obstrukcích omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládních novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opoziční poslanci neprosadili tři stovky pozměňovacích návrhů na zvýšení valorizace. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž mají vládní strany většinu. Mohla by se dostat na středeční schůzi horní komory. Nastupující prezident Petr Pavel, jenž dostane novelu k podpisu, by měl oznámit své stanovisko v pátek.
Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku.
Předseda opozičního ANO Andrej Babiš dvakrát odmítl respektovat rozhodnutí koaliční většiny ve Sněmovně o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Kolem něj se shromáždili poslanci opozice, aby zabránili případnému Babišovu vyvedení ze sálu. Schůze dolní komory byla nejprve na deset minut přerušena. Situace se ale příliš nezměnila a schůze byla znovu přerušena.
Dluh vlády ČR loni historicky rekordně narostl. O skoro 430 miliard korun. To nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady.
Průměrně vydělávající důchodce kvůli nižší valorizaci jen letos přijde na penzích o 7100 korun.
Ceny ropy 🛢 uprostřed týdne mírně rostou 📈. Investoři očekávají, že skupina OPEC+ tento týden oznámí prodloužení omezení dodávek. Na trhu nadále převládá zvýšené geopolitické napětí. Severomořská ropa Brent roste o 0,4 procenta nad 73,90 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 0,4 procenta a drží se lehce nad 70,2 dolaru za barel.
Americká automobilka General Motors (GM) odepíše za operace v Číně více než pět miliard dolarů (120 miliard korun). Jeden tamní společný podnik musí restrukturalizovat a druhému klesla hodnota. S odkazem na sdělení firmy akcionářům o tom informuje agentura Reuters.
