Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla razantnější růst rodičovského příspěvku, a to až o 100 tisíc korun na 400 tisíc korun. Pozměňovací návrhy předložili poslanci opozice v druhém sněmovním čtení vládní novely, která dávku zvyšuje z nynějších 300 tisíc korun na 350 tisíc korun.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pověřila předsedu vítězné strany v sobotních parlamentních volbách Roberta Fica sestavením nové vlády. Fico to potvrdil novinářům po schůzce s hlavou státu, od které dostal dva týdny na vytvoření kabinetu.
Schodek rozpočtu na konci září klesl na 180,7 miliardy korun ze srpnových 194,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Ke zlepšení salda čtvrtý měsíc v řadě přispělo v září inkaso daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Na její první splátce stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za tři čtvrtletí je nejnižší od začátku pandemie, zároveň ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka. Loni byl deficit na konci září 270,9 miliardy korun.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci.
Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35 za 150 miliard korun, částka podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku. První budou hotovy v roce 2029, všech 24 strojů bude v ČR do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky gripen, které si Česko pronajímá.
O jakémsi českém zájmu v rámci Evropské unie mluví politici rádi, napříč stranami. Jaký vlastně ten zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným viditelným jsou důchody, míní komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidace veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje, uvedl Pavel na debatě v blanenském kině. Doplnil však, že vláda podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Sporný konsolidační balíček nyní posuzuje Sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Víc než polovině obyvatel se nezamlouvá, kam země směřuje, ukázal průzkum STEM pro CNN Prima News. Ministr pro evropské záležitosti, "stanař" Martin Dvořák je ale přesvědčený, že to neznamená vyjádření nedůvěry či nespokojenosti s vládou. Podle něj je celá politická scéna na bodu mrazu. Tak určitě. Když to na ní zrovna nevře.
