Koruna poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
Spotřební daň z nafty se během léta zřejmě zvýší o 1,50 koruny na litr. Vrátí se tak na úroveň před loňským červnem. Zvýšení daně schválila Sněmovna. Podle analytiků může litr nafty zdražit o 1,80 koruny. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ale chce kvůli nižším cenám a kvůli vyšším příjmům rozpočtu zvýšit sazbu daně už nyní.
Poslanci začnou projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí. Vláda Petra Fialy jej připravila kvůli bobtnajícím deficitům a pokud tato opatření projdou, měly by deficity v následujících dvou letech klesnout o celkem 150 miliard korun. Spíše než jednání se ve sněmovně očekává zákopová válka, při níž budou vládní poslanci chtít balíček schválit v prvním čtení, aby jej potom měnili v připomínkovém řízení. Naopak opoziční poslanci chtějí obstruovat a zabránit schválení balíčku v jeho původním znění. Co chce vláda? A co chce opozice? A kdo další bude do výsledné podoby opatření promlouvat? Zde je přehled toho nejdůležitějšího.
Odboráři a zaměstnavatelé připraví společný návrh změn vládního konsolidačního balíčku. Předloží ho pak premiérovi a koalici. Dohodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů na jednání tripartity, sdělil mluvčí kabinetu Václav Smolka.
Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek hospodaření státu byl v červnu nižší téměř o 56 miliard korun než květnový rekord, ministři jsou s vývojem státního rozpočtu vesměs spokojení. Lidovecký šéf zemědělství Výborný dokonce soudí, že je vše na dobré cestě k tomu, aby stát dokázal dodržet schodek naplánovaný na letošní rok. Červen je pro vládu dobré alibi, zvlášť když ministrovi financí škrty za dvacet miliard pro letošek zatrhli. Není potřeba být velký pesimista na to, aby jeden vládní optimismus nesdílel.
Každý poslední průzkum dává Babišovu hnutí ANO čím dál více procent ve volebních preferencích. Bude to za dva roky třicet procent, nebo čtyřiatřicet? Sázkaři mohou tipovat, sázkové kanceláře jim k tomu připraví kurzy. Přestože se volby do Poslanecké sněmovny budou konat až v roce 2025, už nyní téma voleb ve společnosti rezonuje.
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo před nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
