„Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá,“ řekl François Bayrou po svém jmenování prezidentem Emmanuelem Macronem.
Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády Spolu a STAN kritizují ekonomové.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Česko si v neděli na řadě akcí po celé republice připomnělo revoluční události před 35 lety, které vedly k pádu komunistického režimu, i perzekuci studentů za nacistické okupace v roce 1939. K pietnímu místu na Národní třídě v Praze přicházely tisíce lidí včetně politiků, které ale vítal i pískot a nadávky jejich odpůrců. V Praze se konaly také protesty proti vládě či pomoci Ukrajině, policie u Národního muzea zajistila pět lidí kvůli podezření z přestupku.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v české historii. Příští sněmovní volby podle něj rozhodnou, zda bude Česká republika trvalou součástí Západu, nebo se posune "někam mezi Slovensko a Maďarsko". Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37 procent. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent, třetí hnutí STAN pak 12 procent. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a také Piráti, obě uskupení by volilo shodně sedm procent voličů. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Uskutečnil se od 21. října do 8. listopadu a zúčastnilo se ho 997 lidí.
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala 12 procent a STAN by získal 11 procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do Sněmovny by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM, uvádí model agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejich předsedové ale na konci října podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici Spolu. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.
Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že si dokáže představit, že požádá o vyslovení důvěry ve Spolkovém sněmu i dříve než v lednu, jak avizoval po středečním rozpadu své koaliční vlády. Předčasné volby by se tak mohly konat dříve než do začátku dubna. Výrazně dřívější termín voleb než předpokládaný 30. březen požaduje opozice, podle průzkumů veřejného mínění by si je přála také většina Němců. Scholz dosud tvrdil, že je delší období na přípravu voleb potřeba.
Předsedou Pirátů se stal bývalý pražský primátor a nynější primátorův náměstek Zdeněk Hřib. Chce stranu reformovat, bez čehož se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách v příštím roce. Hřib ve finále porazil bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta, který se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Hřib obdržel 454 hlasů z 866, Wagenknecht 401 hlasů.
Německý kancléř Olaf Scholz se tento týden pokusí na sérii schůzek s koaličními partnery zachránit svou vládu. Koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) je v hluboké krizi, její představitelé hovoří o nutnosti najít nový směr. Německá média už týdny spekulují o tom, že místo řádných parlamentních voleb příští září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.
Poslanci se v tomto týdnu opět vrhnou na „reformu“ penzí. Čeká se „krutá řež“ mezi opozicí a koalicí. Čeká se, že opoziční poslanci budou dlouhé hodiny u pultíku řečníka spílat vládě. Argumenty si jeden ani nechce představovat, asi to bude něco ve smyslu, že vláda je asociální. V různých variacích. A čeká se, že si koalice po dlouhých řečech, které by normálního člověka unudily k smrti, nakonec protlačí svou. Takže, nač ten tyátr.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
