Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po úterním sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Někteří dodavatelé energií opět zdražili ceníky pro nové zákazníky. Nové ceny jsou přitom nad vládou schváleným cenovým stropem platným od ledna 2023, zákazníci by je tak platili pouze do konce letošního roku. Od listopadu se navíc má zastropování cen promítat do výše záloh. Mezi firmami, které zdražily ceníky pro nové zákazníky, je třeba innogy nebo ČEZ.
Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.
Digitální nomádi ztrácejí další oázu. Portugalsko, kam se řada z nich odstěhovala kvůli nulovým daním na kryptoměny, již příští rok chystá zdanění digitálních aktiv, pokud je uživatelé drží kratší dobu než rok.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Smartphony byly natolik chytré, že v průběhu měsíců nečinnosti nám asi téměř všem odinstalovaly aplikaci Tečka. Při pohledu na oficiální data ministerstva zdravotnictví a poslechu covidových příběhů z blízkého okolí začíná být čím dál zřejmější, že je na čase si Tečku zase nainstalovat. Určitě se brzy bude hodit a snad nabídne i nějaké nové smysluplné funkce.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to z jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Vláda svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu.
