V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600 tisíc ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci. Je to podle něj známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina, ale zároveň bezpečnostní hrozba. Mluvčí ukrajinské armády řekl, že zatím nemá informace o bojovém střetu mezi vojáky KLDR a ukrajinskými ozbrojenými silami.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády.
V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. V ukrajinských médiích to uvedl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu.
Bělorusko a Čína zahájily v pondělí společné vojenské cvičení, a to jen několik kilometrů od hranic Polska, členského státu Severoatlantické aliance. Cvičení začalo v předvečer summitu NATO, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké běloruského a čínského ministerstva obrany. Není jasné, kolik vojáků se cvičení zúčastní, dodal Reuters.
Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.
Polsko by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského nemělo vyloučit vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Šéf polské diplomacie to řekl v rozhovoru, který zveřejnila média. Sikorski neupřesnil, jakou roli by polští vojáci na Ukrajině měli zastávat, píše Reuters. Spojenci ze Severoatlantické aliance zemi napadené Ruskem dodávají zbraně a finanční pomoc, vyslání vojáků se ale zdržují.
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu pro mladé lidi, pokud zvítězí v červencových volbách. Podle premiéra Rishiho Sunaka by vojenská či civilní služba mohla být zkušeností, která změní život mladých lidí a umožní jim vyvinout schopnosti, aby se prosadili v reálném světě, píše dnes britský tisk. Plán by měl stát 2,5 miliardy liber (72 miliard korun) ročně. Za porušení povinnosti by zřejmě nehrozilo trestní stíhání, vyplývá z vyjádření konzervativních politiků.
Nedostatek zbraní a střeliva ukrajinské armády je podle odborníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany problém, ale největším problémem je podle něj úbytek vojáků. Kritickou se pak podle něj stává situace v oblasti Charkova.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.
Nová vzletová dráha a armádní zázemí, ale také výstavba obchodů, školek či bytů čeká v rámci rozšíření rumunskou základnu Mihail Kogalniceanu poblíž černomořského přístavu Konstanca, kde jsou nasazení vojáci NATO.
Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times.
Pražská burza dál 📈 roste a navyšuje svá šestnáctiletá maxima. Silnější byla naposledy začátkem června 2008. Index PX dnes připsal 0,17 procenta na 1691,09 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, Komerční banky nebo Kofoly. V minusu skončily cenné papíry Erste nebo zbrojovky Colt, která dnes zveřejnila své výsledky za třetí čtvrtletí.
Český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský dál 📈 posiluje svou pozici ve francouzském maloobchodním řetězci Casino. Koupí podíl britského fondu Attestor, který je součástí konsorcia, jež letos problémovou firmu převzalo.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Platební společnost PayPal, která klientům umožňuje mimo jiné i 💰 obchody s kryptoměnami, se potýká s výpadky. Problém řeší i dnes, kdy nejrozšířenější digitální měna bitcoin zdolala další maximum a její cena přesáhla 98 tisíc dolarů (2,4 milionu korun). Informuje o tom agentura Reuters. Problémy s přeposíláním peněz mají tisíce lidí.
Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí 📈 zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl norský statistický úřad.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Volby do Sněmovny by nyní podle modelu agentury NMS Market Research vyhrálo opoziční ANO s 3️⃣5️⃣,3️⃣ procenta hlasů. Na druhém místě by se podle agentury poprvé umístilo hnutí STAN s 11,1 procenta a třetí by skončila ODS s deseti procenty. Do dolní komory by se dostalo také opoziční hnutí SPD, Piráti a KSČM. Model nezahrnuje možnou kandidaturu koalice Spolu, ve které chtějí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v příštích volbách opět usilovat o hlasy voličů.
Pokud se potvrdí, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo mezikontinentální balistickou 🚀 raketou (ICBM), bude to podle Evropské unie nová eskalace konfliktu. Británie by to vnímala jako další potvrzení ruské bezohlednosti. Informují o tom dnes agentury AFP a Reuters.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal 📜 zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud dnes o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila ❌ bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit.
