Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády.
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu pro mladé lidi, pokud zvítězí v červencových volbách. Podle premiéra Rishiho Sunaka by vojenská či civilní služba mohla být zkušeností, která změní život mladých lidí a umožní jim vyvinout schopnosti, aby se prosadili v reálném světě, píše dnes britský tisk. Plán by měl stát 2,5 miliardy liber (72 miliard korun) ročně. Za porušení povinnosti by zřejmě nehrozilo trestní stíhání, vyplývá z vyjádření konzervativních politiků.
Nedostatek zbraní a střeliva ukrajinské armády je podle odborníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany problém, ale největším problémem je podle něj úbytek vojáků. Kritickou se pak podle něj stává situace v oblasti Charkova.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.
Nová vzletová dráha a armádní zázemí, ale také výstavba obchodů, školek či bytů čeká v rámci rozšíření rumunskou základnu Mihail Kogalniceanu poblíž černomořského přístavu Konstanca, kde jsou nasazení vojáci NATO.
Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times.
Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci, oznámila média s odvoláním na poslance. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící více než dva roky ruské agresi. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.
Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.
Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních.
Přítomnost vojáků NATO na Ukrajině není nemyslitelná, řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na konferenci o Polsku jakožto členském státu Severoatlantické aliance. Na sociální síti X o tom informovalo polské ministerstvo zahraničí. Šéf polské diplomacie také uvedl, že vítá myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nevyloučil možnost, že by na Ukrajinu byli vysláni cizí vojáci.
Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh, oznámil Karel Řehka, šéf generálního štábu armády. Je to silný apel nejvyššího vůdce ozbrojených sil. Trochu politické prohlášení. Ale kdo umí číst mezi řádky, dobře tuší, že je to předzvěst věcí budoucích.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
